Jak napsat Personal Statement pro studium v UK – kompletní průvodce 2026

Je září, poslední ročník střední školy/gymnázia. Sedíte před laptopem s prázdným dokumentem a blikajícím kurzorem. Na obrazovce je otevřená stránka UCAS a v hlavě jedna otázka: jak do 4 000 znaků vměstnat vše, co o sobě chcete říct? Jak v jednom textu přesvědčit přijímací komisi na Oxfordu, že by měli pozvat právě vás na pohovor? Jak zařídit, aby se tutor na Cambridge, který právě čte pětistý Personal Statement tento týden, zastavil u vašeho a pomyslel si: „tohoto studenta chci učit”?

Personal Statement je jediný dokument v celé přihlášce UCAS, ve kterém mluvíte vlastním hlasem. Vaše známky z maturity mluví o výsledcích. Doporučení od učitele mluví o vás, ale cizími slovy. Seznam voleb mluví o ambicích. A Personal Statement? To jste vy – vaše intelektuální zvědavost, vaše zapojení do vybraného oboru, váš způsob myšlení. Pro univerzity jako Imperial College London, UCL nebo LSE je to klíčový prvek přijímacího rozhodnutí. Pro Oxbridge; absolutní základ, bez kterého nebudete ani pozváni na pohovor.

V tomto průvodci vás provedu každým aspektem psaní Personal Statement: od struktury a plánování, přes to, co zahrnout (a čemu se vyhnout), až po konkrétní rady týkající se jednotlivých oborů. Zohledňuji také změny ve formátu UCAS pro cyklus 2026/2027 – nový strukturovaný formát, který nahrazuje dosavadní volný text. Pokud plánujete podat přihlášku na britské univerzity, přečtěte si také náš komplexní průvodce procesem UCAS a průvodce studiem ve Velké Británii, které vám poskytnou širší kontext.

Co je Personal Statement – a proč je tak důležitý?

Personal Statement je krátký text (v tradičním formátu: maximálně 4 000 znaků včetně mezer nebo 47 řádků; platí nižší z těchto limitů), který tvoří nedílnou součást přihlášky UCAS. Odesíláte ho jednou, identický na všech pět univerzit, na které se hlásíte. Nemůžete ho upravovat pro konkrétní univerzity – což znamená, že musí být natolik univerzální, aby zaujal jak komisi na LSE, tak tutora na Cambridge. Zároveň musí být dostatečně konkrétní, aby nezněl jako generický popis někoho, kdo se „od dětství zajímá o vědu”.

V britském systému plní Personal Statement jinou funkci než eseje na americké univerzity. V USA píšete mnoho esejů na mnoho témat, vyprávíte o svém životě, rodině, identitě, snech; je to osobní portrét. V UK je Personal Statement především dokument akademický. Přijímací komise na nejlepších britských univerzitách chtějí vidět jedno: zda jste osoba, která se skutečně zajímá o obor, na který se hlásíte, a zda jste připraveni ho studovat na univerzitní úrovni. Nepýtají se „kdo jste”. Pýtají se „jak přemýšlíte o této oblasti vědění”.

Proč je to tak důležité? Protože v britském přijímacím systému má komise omezené nástroje hodnocení. Neexistuje přijímací pohovor (s výjimkou Oxbridge a medicíny). Neexistují desítky esejů. Jsou tu výsledky zkoušek (predicted grades), doporučení od učitele a Personal Statement. Pro univerzity jako Imperial, UCL nebo Edinburgh je Personal Statement často jediným prvkem, který odlišuje dva uchazeče s identickými předpokládanými známkami. Je to vaše jediná šance ukázat, že za čísly stojí myslící, zvídavý, angažovaný člověk.

Pro Oxbridge je sázka ještě vyšší. Personal Statement nerozhoduje o přijetí (to dělají zkoušky a pohovor), ale rozhoduje o tom, zda vůbec budete pozváni na pohovor. Tutoři na Oxfordu a Cambridge čtou váš Personal Statement před přijímacím pohovorem a často kladou otázky navazující na to, co jste napsali. Pokud jste zmínili knihu – mohou se vás zeptat na argumentaci autora. Pokud jste napsali o projektu; mohou vás požádat o rozvinutí. Personal Statement není jen formalita. Je to výchozí bod pro intelektuální rozhovor, který rozhodne o vašem přijetí.

Změny v UCAS pro cyklus 2026/2027 – nový strukturovaný formát

UCAS již několik let oznamoval zásadní změnu formátu Personal Statement – a od cyklu 2025/2026 začal zavádět nový přístup, který plně nahradí dosavadní volný text. Namísto jednoho otevřeného pole na 4 000 znaků odpovídají uchazeči na tři konkrétní otázky:

1. „Why do you want to study this course or subject?”, Proč chcete studovat tento obor? (Akademická motivace)
2. „How have your qualifications and studies helped you to prepare for this course or subject?” – Jak vás vaše kvalifikace a dosavadní studium připravily na tento obor? (Příprava)
3. „What else have you done to prepare outside of education, and why are these experiences useful?”; Co dalšího jste dělali mimo formální vzdělávání, abyste se připravili? (Mimoškolní aktivity)

Každá otázka má samostatný limit znaků (každá cca 1 000–1 500 znaků). Změna má za cíl vyrovnat šance – dosavadní formát zvýhodňoval uchazeče ze škol, které měly studijní poradce, nebo ty, jejichž rodiče si mohli dovolit soukromé konzultanty. Nový formát poskytuje jasnější pokyny, ale také méně prostoru pro kreativitu.

Co to znamená pro českého uchazeče? Struktura nového formátu je v jistém smyslu snazší; nemusíte sami vymýšlet, jak text uspořádat. Každá otázka jasně říká, co se očekává. Na druhou stranu, menší svoboda znamená, že každá věta musí pracovat ještě usilovněji. Není místo pro poetické úvody – musíte jít rovnou k věci.

Bez ohledu na to, zda v roce vaší přihlášky platí starý nebo nový formát, základy se nemění: vášeň pro obor, konkrétní důkazy zapojení, reflexe nad četbou a zkušenostmi, intelektuální zralost. V tomto průvodci se zabýváme oběma formáty, rady týkající se obsahu jsou univerzální.

Pokud chcete mít jistotu, že váš Personal Statement je přizpůsoben aktuálnímu formátu UCAS, naši mentori v College Council sledují všechny změny průběžně a pomohou vám napsat text ve správné struktuře.

Struktura a plánování – jak uspořádat text

Než napíšete byť jedinou větu, musíte mít plán. Personal Statement je text na 4 000 znaků – a to je méně než tato sekce, kterou právě čtete. Každá věta musí pracovat pro vaši kandidaturu. Není místo pro výplně, obecnosti ani věty typu „Od dětství mě fascinuje věda”. Zde je osvědčená struktura, kterou používají mentori College Council, absolventi Oxfordu a Cambridge – při práci s českými uchazeči.

Krok 1: Proveďte audit svých zkušeností

Než začnete psát, strávte hodinu s papírem (ano, fyzickým; žádná obrazovka) a vypište všechno, co děláte mimo školní program a co souvisí s vybraným oborem. Knihy, články, podcasty, dokumentární filmy, TED přednášky, online kurzy, projekty, soutěže, praxe, dobrovolnictví, rozhovory s lidmi pracujícími v dané oblasti. Ještě nehodnoťte – vypište vše. Poté začněte seskupovat a vybírat nejsilnější prvky.

Krok 2: Najděte svou hlavní myšlenku

Nejlepší Personal Statements mají jednu centrální myšlenku; jednu otázku, jeden problém, jednu fascinaci, která spojuje všechny prvky textu. Nejde o to, aby se každá věta týkala stejného tématu, ale aby čtenář po přečtení měl pocit: „tento uchazeč opravdu ví, proč chce studovat ekonomii/medicínu/právo”. Hlavní myšlenka promění seznam aktivit v souvislý příběh. Naši mentori v College Council pomáhají českým uchazečům najít tuto myšlenku již ve fázi plánování – protože změna koncepce po třetím návrhu je ztráta cenného času.

Krok 3: Pište, upravujte, opakujte

První návrh nikdy není dobrý. To je normální. Napište plnou verzi bez ohledu na limit znaků, poté začněte škrtat. Většina uchazečů potřebuje 5–8 návrhů, než text dosáhne finální podoby. Mezi návrhy si dělejte přestávky; nejlépe 2–3 dny. Po přestávce uvidíte chyby a slabé pasáže, kterých jste si dříve nevšimli.

Co by mělo být obsaženo v Personal Statement

Akademická vášeň – srdce textu

To je naprosto nejdůležitější část. Přijímací komise na britských univerzitách – zejména na Oxbridge, Imperial, UCL a LSE; hledají uchazeče s hlubokým, autentickým zájmem o obor. Nestačí napsat „fascinuje mě fyzika”. Musíte ukázat, jak se tato fascinace projevuje.

Konkrétní způsoby:

• Četba mimo program: Uveďte 2–3 knihy nebo články, které jste přečetli z vlastní vůle, a popište, co jste si z nich odnesli. Nestresujte – ukažte svou reflexi. „Čtením Thinking, Fast and Slow od Kahnemana jsem se začala zamýšlet, zda kognitivní heuristiky mohou vysvětlovat volební rozhodnutí v českém kontextu; a tato otázka mě dovedla k výzkumu Tverskyho a Sunsteina o nudgingu.”
• Otázky, které si kladete: Nemusíte mít odpovědi. Ukažte, že myslíte kriticky. „Po přečtení Pikettyho argumentů o majetkové nerovnosti jsem nemohl sladit jeho tezi se zkušeností ekonomické transformace, kterou jsem pozoroval v České republice. Funguje Pikettyho model v postkomunistických ekonomikách?”
• Spojení mezi obory: Nejzajímavější Personal Statements propojují perspektivy. Student medicíny, který čte o etice umělé inteligence v diagnostice. Budoucí informatik, který analyzuje, jak algoritmy mění demokracii. To je signál intelektuální zralosti.

Supracurricular aktivity (ne extracurricular)

Britské univerzity – na rozdíl od amerických; nehledají seznam dvaceti mimoškolních aktivit. Hledají supracurricular aktivity: takové, které přímo souvisejí s vybraným oborem a přesahují školní program. Rozdíl je zásadní. Extracurricular jsou sport, dobrovolnictví, debatní tým. Supracurricular je účast na univerzitních přednáškách, čtení vědeckých článků, provádění vlastních experimentů, psaní blogu o vybrané oblasti.

Několik silných supracurricular aktivit má větší hodnotu než deset extracurricular. Účast v programu Nuffield Research Placement, čtení Journal of Medicine, vytvoření vlastního projektu na GitHubu, účast v soutěži British Physics Olympiad – to jsou věci, které dělají dojem. Vedení školního tanečního kroužku? Krásná aktivita, ale ne do Personal Statement na inženýrství.

Přenositelné dovednosti

Ukažte, že máte vlastnosti potřebné pro studium: samostatnost v učení, schopnost analytického myšlení, dovednost řízení času, odolnost vůči obtížím. Ale nepište to přímo; ukažte to na příkladech. Namísto „jsem organizovaná osoba a umím si řídit čas” napište o tom, jak jste kombinovali přípravu na maturitu s vedením výzkumného projektu a jaké výzvy jste museli řešit. Namísto „umím analyticky myslet” popište konkrétní problém, který jste vyřešili, a jak jste k tomu dospěli.

Pohled do budoucnosti

Několik vět na závěr: proč právě tento obor, co chcete dělat se získanými znalostmi (nemusíte znát konkrétní kariéru – ale musíte ukázat, že přemýšlíte o budoucnosti). Nepište „chci změnit svět”; pište konkrétně, jaké problémy chcete řešit nebo jaké výzkumné otázky vás fascinují.

Co NEPSAT – chyby, které diskvalifikují

Každý rok tisíce uchazečů dělají stejné chyby. Přijímací komise čtou stovky Personal Statements týdně – dokážou rozpoznat šablonu, lež a „AI-speak” během zlomku sekundy. Zde jsou nejčastější nástrahy.

Citáty na úvod. „Albert Einstein kdysi řekl…”; ne. To je nejčastější chyba a nejjistější způsob, jak tutor protočí očima. Citát někoho slavného mluví o někom slavném, ne o vás. Každý znak v Personal Statement musí mluvit o vás a vašem myšlení.

Obecnosti a prázdné deklarace. „Od dětství mě fascinuje věda”, „Vždycky jsem chtěl pomáhat lidem”, „Historie nás učí, kdo jsme”. To jsou věty, které by mohl napsat doslova každý uchazeč na světě. Nenesou žádnou informaci. Nahraďte každou obecnost konkrétním příkladem: co přesně vás fascinuje, kdy jste se o tom dozvěděli, co jste s tím udělali.

Seznam aktivit bez reflexe. Personal Statement není životopis. Vyjmenovávání „účastnil jsem se X, Y, Z, zúčastnil jsem se A, B, C” bez vysvětlení, co jste se naučili a jak to ovlivnilo vaše myšlení, je plýtvání znaky. Lepší je jedna aktivita popsaná do hloubky než pět povrchně zmíněných.

Lži a přehánění. Pokud napíšete, že jste přečetli Kapitál od Marxe, a na pohovoru se vás tutor zeptá na teorii nadhodnoty – musíte být schopni o tom mluvit. Nikdy neuvádějte knihu, kterou jste nepřečetli, ani projekt, který jste nedělali. Tutoři na Oxbridge kladou otázky z Personal Statement, lež vyjde najevo.

Psaní o oboru, na který se nehlásíte. Pamatujte: Personal Statement jde na všech pět univerzit. Pokud se hlásíte na ekonomii na pěti univerzitách, pište o ekonomii. Nepište „chci studovat na Oxfordu” – ostatní univerzity si to přečtou a nebudou nadšené.

Jazyk AI. Komise stále lépe rozpoznávají text generovaný umělou inteligencí. Nepřirozeně hladký, postrádající osobní hlas, plný perfektních přechodů mezi odstavci. Pokud váš Personal Statement zní „příliš dobře”; je to špatně. Váš hlas, s jeho specifickým rytmem, nedokonalostmi a originálními asociacemi, je vaším největším aktivem.

Jak napsat silný úvod – hook, který zaujme čtenáře

První věta Personal Statement je vaše vizitka. Tutor, který právě dočetl stý Personal Statement toho dne, se musí během pěti sekund rozhodnout: čtu dál pozorně, nebo jen letmo skenuji. Váš úvod rozhoduje o tom, která z těchto možností to bude.

Strategie pro silný úvod:

• Konkrétní scéna nebo moment – kdy, kde, co děláte, co cítíte. Vsaďte čtenáře do situace.
• Provokativní otázka; otázka, kterou si sami kladete a která vede ke zbytku textu.
• Paradox nebo překvapivé tvrzení – něco, co láme očekávání a nutí čtenáře chtít vědět víc.
• Osobní pozorování; něco, co jste si všimli v okolním světě a co vás vtáhlo do dané oblasti.

Vyhněte se za každou cenu: citátům, definicím ze slovníku, rétorickým otázkám bez odpovědi, obecným deklaracím lásky k předmětu.

Specifické rady pro obory – co hledají jednotlivá oddělení

Personal Statement na medicínu vypadá úplně jinak než Personal Statement na ekonomii. Každý obor má svou přijímací kulturu, svá očekávání a své red flags. Zde jsou rady přizpůsobené nejoblíbenějším oborům mezi českými uchazeči.

Medicína – klinická praxe a reflexe

Medicína je jediný obor, u kterého je work experience naprosto povinná. Komise chce vidět, že rozumíte, jak vypadá práce lékaře v praxi – ne z filmů, ale z pozorování. Jako český uchazeč nemáte snadný přístup k NHS, ale můžete získat zkušenosti v českých nemocnicích, klinikách a hospicích. Klíčové: nepopisujte co jste viděli; popište, jak to ovlivnilo vaše myšlení. Komise nehledá zprávu z praxe. Hledá reflexi na téma empatie, emocionální odolnosti a etických dilemat, se kterými se lékaři potýkají.

Právo – argumentace a case law

Personal Statement na právo (Law/Jurisprudence) musí ukázat, že dokážete myslet jako právník: analyzovat argumenty, vidět obě strany sporu, nacházet nuance v zdánlivě jednoduchých situacích. Uveďte konkrétní případy (cases), které jste četli, a popište, co vás na nich zaujalo. Jděte na jednání v českém soudu – to je zkušenost, o které můžete psát. Pro přihlášku na Cambridge Law nebo Oxford Jurisprudence musí být PS podporou pro LNAT, ukažte stejnou analytickou ostrost.

Ekonomie – data a modely, ne byznys

Ekonomie na britských univerzitách je akademická věda, ne „byznys”. Komise hledají uchazeče se silným matematickým zázemím a schopností analyzovat ekonomické jevy optikou modelů. Vaše česká perspektiva je výhodou: ekonomická transformace 90. let, inflace 2022–2023 v České republice, trh práce v EU po Brexitu – to jsou témata, která ukážou, že propojujete teorii s pozorováním.

Inženýrství a Computer Science – ukažte, co jste vytvořili

Na inženýrství a CS komise chtějí vidět projekty. Nemusíte mít revoluční vynález; ale musíte ukázat, že stavíte, zkoumáte, řešíte problémy. Projekt s Arduino, aplikace napsaná ve volném čase, účast na hackathonu, řešení z fyzikálních nebo matematických olympiád. Důležité: na CS na Oxfordu a Cambridge je klíčové matematické zázemí, ne dovednost „klepat kód”. Napište o algoritmech a datových strukturách, ne o frameworkách.

Editace a leštění – od návrhu k finální verzi

Napsání prvního návrhu je možná 20 % práce. Zbývajících 80 % je editace – a zde většina uchazečů dělá chybu, protože buď edituje příliš málo (odesílá druhý návrh), nebo příliš mnoho (odstraňuje osobní hlas, dokud text nezní jako encyklopedický článek).

Proces editace krok za krokem

Návrh 1–2: Vyhoďte vše z hlavy. Pište bez omezení. Překračujte limit. Nemyslete na eleganci vět. Cílem je shromáždit materiál.

Návrh 3–4: Začněte škrtat. Které věty lze odstranit bez ztráty informací? Které aktivity jsou nejslabší? Které odstavce opakují stejnou myšlenku jinými slovy? Buďte nelítostní; každý znak, který nepracuje pro vaši kandidaturu, krade místo něčemu důležitějšímu.

Návrh 5–6: Leštěte jazyk. Nyní pracujete na každé větě: je jasná? Říká něco konkrétního? Je přechod k další větě přirozený? Je tón konzistentní – osobní, ale profesionální? Čtěte nahlas; pokud věta zní divně vyslovená, napište ji znovu.

Návrh 7–8: Externí zpětná vazba. Dejte text přečíst minimálně třem osobám: učiteli (nebo poradci), někomu, kdo zná vybraný obor, a někomu, kdo ho nezná. První osoba zkontroluje věcnost, druhá – zda je akademický obsah relevantní, třetí; zda je text srozumitelný a poutavý pro laika. Naši mentori v College Council – absolventi Oxfordu a Cambridge; recenzují Personal Statements řádek po řádku, kontrolují jak obsah, tak tón, a pomáhají eliminovat české stylistické zvláštnosti, které mohou text oslabit v očích britské komise.

Finální verze: Poslední kontrola. Zkontrolujte limit znaků. Zkontrolujte pravopis. Zkontrolujte, zda neuvádíte názvy univerzit. Požádejte někoho o korekturu. Vložte do UCAS a zkontrolujte formátování (UCAS odstraňuje formátování – nebude tučné písmo, kurzíva ani odrážky). Hotovo.

Harmonogram – kdy začít psát Personal Statement

Psaní Personal Statement je maraton, ne sprint. Čeští uchazeči, zvyklí na systém, ve kterém se vše dělá na poslední chvíli, pravidelně dělají chybu, že nechávají PS na září. Na Oxbridge je termín 15. října; což znamená, že v polovině září by váš PS měl být již ve finální fázi.

Silný vs. slabý Personal Statement – srovnání

Teorie je jedna věc – podívejme se, jak vypadá rozdíl v praxi. Níže je srovnání přístupů ke klíčovým prvkům PS: úvodu, popisu četby a popisu zkušeností. Příklady jsou inspirovány skutečnými texty, změněny pro ochranu anonymity.

Specifické výzvy českých uchazečů

Čeští uchazeči o britské univerzity čelí při psaní Personal Statement několika unikátním výzvám. Je dobré je znát a vědomě jim předcházet.

Jazyk. Píšete anglicky, ale myslíte česky. Efekt: příliš dlouhé věty, trpný rod, formální syntax, nedostatek přirozeného „flow”. České vědecké věty bývají barokní; anglické musí být krátké, jasné, konkrétní. Po napsání každého odstavce se zeptejte: řekl by to Angličan takto? Pokud ne – přepište. Nejlépe požádejte rodilého mluvčího o korekturu. Mentori College Council; včetně absolventů Oxfordu a Cambridge se zkušenostmi s českými uchazeči – kontrolují tón a přirozenost jazyka, protože správná gramatika nestačí; text musí znít jako někdo, kdo myslí anglicky.

Vzdělávací systém. České střední školy/gymnázia nepřipravují na psaní Personal Statement. Neučí reflexivnímu psaní o akademických zájmech, nebudují kulturu „supracurricular activities”, nekladou důraz na četbu mimo program. To znamená, že si musíte sami vybudovat své zkušenosti – a začít brzy. Začněte číst vědecké články, účastnit se online kurzů (Coursera, edX), účastnit se soutěží a výzkumných programů. Platforma Okiro.io nabízí materiály pro přípravu na studium v zahraničí, které pomáhají vybudovat profil uchazeče.

Nedostatek poradenství. V mnoha českých školách není poradce, který by rozuměl systému UCAS. Učitelé píší doporučení, ale zřídka mají zkušenosti s Personal Statement. Proto je tak důležité najít mentora; někoho, kdo sám prošel procesem a může vám poskytnout upřímnou, kompetentní zpětnou vazbu. Naši mentori v College Council jsou absolventi nejlepších britských univerzit, kteří každoročně pracují s českými uchazeči – vědí, jaké chyby čeští studenti dělají a jak se jim vyhnout. Domluvte si bezplatnou konzultaci, abyste prodiskutovali svou přihlášku.

Predicted grades. V českém systému učitelé nevystavují „predicted grades”; musíte si sami požádat o předpokládané výsledky maturity, což je pro mnoho škol novinka. Začněte mluvit se svými učiteli brzy (duben–květen předmaturitního ročníku), aby měli čas se na tento úkol připravit.

Jak College Council pomáhá napsat Personal Statement

V College Council víme, že Personal Statement není dokument, který se píše sám. Je to výsledek týdnů plánování, psaní a editace – a vyžaduje zpětnou vazbu od někoho, kdo skutečně rozumí tomu, co hledají britské přijímací komise.

Náš tým mentorů zahrnuje absolventy Oxfordu, Cambridge a dalších univerzit Russell Group, kteří sami prošli tímto procesem a nyní pomáhají českým uchazečům. Zde je to, co nabízíme:

Recenze Personal Statement; naši mentori čtou váš text řádek po řádku a poskytují podrobnou zpětnou vazbu: co funguje, co je slabé, co vyškrtnout, co rozvinout. Nepíšeme za vás – pomáháme vám napsat nejlepší verzi vašeho vlastního textu.

Komplexní příprava do UK; Personal Statement je jeden prvek skládačky. Pomáháme také s výběrem univerzity a oboru, doporučeními, přípravou na pohovor (mock interviews s tutory), přijímacími testy a dokonce i vyjednáváním predicted grades se školou.

Bezplatná konzultace – nevíte, kde začít? Domluvte si rozhovor s naším poradcem. Probereme váš profil, pomůžeme posoudit šance a navrhneme plán akce.

Naši mentori vědí, co hledají tutoři na Oxbridge, protože sami byli v jejich kůži. Vědí, jak zní Personal Statement, které vede k pozvání na pohovor; a jak zní takové, které končí ve stohu odmítnutých. Tyto znalosti z první ruky jsou něco, co nelze nahradit šablonou z internetu.

Shrnutí – váš Personal Statement je váš hlas

Personal Statement není formalita k odškrtnutí. Je to jediný moment v celém procesu UCAS, ve kterém přijímací komise slyší vás – ne vaše známky, ne názory učitelů, ne výsledek zkoušky. Je to 4 000 znaků, ve kterých musíte odpovědět na jednu zásadní otázku: proč vy?

Nejlepší Personal Statements, které čtou tutoři na Oxfordu a Cambridge, mají tři společné rysy. Za prvé: konkrétnost; žádné obecnosti, žádné deklarace, ale přesné detaily, otázky, scény, reflexe. Za druhé: autentičnost – text, který zní jako vy, s vaším specifickým způsobem myšlení, ne jako šablona z internetu. Za třetí: hloubka; je lepší napsat do hloubky o jedné knize než povrchně o pěti.

Začněte brzy. Napište mnoho návrhů. Sbírejte zpětnou vazbu. A pamatujte: samotný fakt, že připravujete Personal Statement, znamená, že děláte něco, co většina českých maturantů ani nezvažuje. To už je odvaha.

Další kroky

1. Rozhodněte se pro obor – na Oxbridge a mnoho univerzit v UK se hlásíte na konkrétní program. Čím dříve se rozhodnete, tím více času na budování profilu.
2. Začněte číst mimo program; to je základ každého dobrého PS. 2–3 knihy a pravidelné články v dané oblasti.
3. Naplánujte supracurricular aktivity – univerzitní přednášky, online kurzy, projekty, soutěže. Budujte materiál pro PS.
4. Napište první návrh v červenci, dejte si čas na 5–8 iterací před termínem.
5. Najděte mentora – College Council nabízí recenze PS od absolventů Oxbridge. Domluvte si bezplatnou konzultaci.
6. Připravte se na proces UCAS, PS je součástí větší skládačky.

Přečtěte si také

• Studium na Oxford University – kompletní průvodce pro Čechy 2026, požadavky, přijímací řízení, pohovor a studentský život
• Studium na Cambridge University – průvodce krok za krokem, vše o podání přihlášky na druhou nejslavnější univerzitu v UK
• Jak se přihlásit přes UCAS – kompletní průvodce, celý přijímací proces na studium ve Velké Británii
• Studium na Imperial College London – průvodce, inženýrství, přírodní vědy a medicína v Londýně
• Studium ve Velké Británii – průvodce, široký úvod do systému vysokoškolského vzdělávání v UK