Přijímací pohovor na Oxbridge: Jak se připravit – Kompletní průvodce 2026

Sedíte v malé místnosti v jednom z oxfordských college. Za oknem – kamenné zdi, břečťan a deštivé nebe. Naproti vám sedí profesor v ošoupaném svetru, který právě před vás položil papír s rovnicí, kterou jste nikdy předtím neviděli. Nebo vám podal úryvek textu v jazyce, který neznáte, a zeptal se: „Co mi můžete říct o struktuře tohoto jazyka na základě toho, co vidíte?“. Srdce vám buší, ruce se lehce potí – ale to není okamžik, kdy máte dokázat, kolik toho víte. To je okamžik, kdy máte ukázat, jak myslíte.

Přijímací pohovor na Oxbridge není ústní zkouška. Není to pracovní pohovor. Není to vědomostní kvíz. Je to simulace toho, jak by vypadalo vaše studium – týdenní tutoriály na Oxfordu nebo supervize na Cambridge, během nichž sedíte sami s vynikajícím akademikem a společně řešíte problém. Pokud pochopíte tuto jedinou věc, pochopíte vše, co potřebujete vědět o přípravě.

Každý rok se tisíce kandidátů z celého světa – včetně českých kandidátů – potýkají s touto výzvou. Mnozí z nich jsou výborně odborně připraveni, ale klopýtnou u pohovoru, protože nevěděli, co očekávat. Ne proto, že by byli příliš slabí. Ale proto, že jim nikdo neřekl, že přijímací pohovor na Oxbridge se řídí zcela jinými pravidly než cokoli, co znali dříve. Tento průvodce tuto situaci změní. Provedu vás formátem, typickými otázkami, strategiemi odpovědí, rozdíly mezi Oxfordem a Cambridge, specifiky pohovorů v USA, přípravou na pohovory na medicínu a právo a nakonec – konkrétním plánem přípravy, který můžete začít realizovat již dnes.

Pokud ještě neznáte přijímací proces na tyto univerzity, začněte našimi průvodci: studium na Oxford University a studium na Cambridge University. A pokud teprve uvažujete o studiu ve Velké Británii a nevíte, jak funguje systém UCAS – přečtěte si našeho průvodce podáváním přihlášek přes UCAS.

Proč univerzity pořádají přijímací pohovory?

Než se začnete připravovat, musíte pochopit, proč Oxford, Cambridge a další špičkové univerzity vůbec zvou na pohovory. Není to formalita a není to fáze, kterou lze „projít“ naučenými odpověďmi.

Přijímací pohovor na Oxbridge existuje z jednoho důvodu: známky a předpokládané známky neříkají, jak myslíte. Můžete mít 95 % z každého předmětu u maturity a zároveň být člověkem, který si dokonale pamatuje látku, ale nedokáže ji aplikovat v nové situaci. Oxford a Cambridge nehledají lidi, kteří umí zopakovat to, co se naučili. Hledají lidi, kteří dokážou myslet za pochodu – přijmout nový materiál, analyzovat ho, vyvodit závěry a reagovat na nápovědy.

Zde je to, co tutoři skutečně hodnotí:

• Myšlenkový proces – jak dospíváte k odpovědi, nikoli samotná odpověď. Tutor chce vidět, jak rozkládáte problém na části, jaké předpoklady přijímáte a proč.
• Intelektuální flexibilita – dokážete změnit přístup, když něco nefunguje? Reagujete na pokyny tutora a stavíte na nich nové uvažování?
• Zvídavost a nadšení – je vidět, že rádi přemýšlíte o tomto předmětu? Pokládáte doplňující otázky? Vnímáte souvislosti, které vám nikdo nepodstrčil?
• Odolnost vůči tlaku – dokážete myslet jasně, když neznáte odpověď? Říkáte „nevím, ale zkusím to takto…“ namísto ztuhnutí v tichu?
• Schopnost učit se v reálném čase – pohovor je de facto mini-lekce. Tutor vám dá nový materiál a sleduje, jak rychle ho vstřebáváte a co s ním děláte.

Jinými slovy: přijímací pohovor odpovídá na otázku, kterou žádná písemná zkouška nedokáže položit – bude se tento kandidát rozvíjet v systému tutoriálů/supervizí? Dokáže z týdenní hodiny s profesorem vytěžit maximum? Bude partnerem v akademické diskusi, nikoli pasivním příjemcem znalostí?

Proto jsou naučené odpovědi k ničemu. Tutoři kladou otázky, na které neexistuje jediná správná odpověď – nebo na které odpověď vyžaduje myšlení, které nelze předem připravit. Přijímací pohovor není testem znalostí. Je to test potenciálu.

Oxford vs Cambridge – rozdíly ve formátu přijímacího pohovoru

Přestože Oxford a Cambridge tvoří Oxbridge, jejich přijímací pohovory se v několika důležitých aspektech liší. Pokud se hlásíte na jednu z těchto univerzit, musíte přesně vědět, co očekávat – protože příprava na pohovor na Oxfordu vypadá trochu jinak než na Cambridge.

Oxford obvykle provádí 2–4 pohovory, každý trvající 20–30 minut. Rozhovory se konají v college, na který jste se hlásili – ale pokud je vaše přihláška silná, můžete být pozváni na dodatečný pohovor v jiném college (tzv. open offer interview nebo winter pool interview). Oxford častěji dává materiál k práci na místě – úryvek textu, rovnici, graf, experimentální data – a sleduje, co s ním uděláte. Formát je více „řešení problémů v reálném čase“. Pro mezinárodní kandidáty (včetně českých) se pohovor koná online přes Microsoft Teams – od pandemie COVID-19 Oxford tento formát pro zahraniční uchazeče zachoval.

Cambridge obvykle provádí 2–3 pohovory, rovněž po 20–30 minutách, ale v Cambridge existuje silnější tradice pooling – pokud college, na který jste se hlásili, nenabízí místo, vaše přihláška může být předána jinému college, který vás pozve na dodatečný pohovor (tzv. Winter Pool). Cambridge klade o něco větší důraz na diskusi a prohlubování odpovědí – tutor se častěji ptá „a proč si to myslíte?“ a vede vás hlouběji do tématu. Pro zahraniční kandidáty Cambridge rovněž provádí pohovory online, ačkoli některé college mohou vyžadovat osobní návštěvu u vybraných oborů.

Klíčový rozdíl se týká přijímacích zkoušek: na Oxfordu skládáte přijímací testy (MAT, PAT, TSA, LNAT) před pohovorem a jejich výsledek ovlivňuje rozhodnutí o pozvání. Na Cambridge skládáte část zkoušek (např. dřívější STEP) po obdržení podmíněné nabídky, ačkoli ESAT a TMUA skládáte před pohovorem. To znamená, že na Oxfordu je filtr před pohovorem přísnější – pozvání obdrží menší procento kandidátů.

Formát přijímacího pohovoru – co vás čeká krok za krokem

Bez ohledu na to, zda se pohovor koná na Oxfordu, Cambridge nebo online, typický průběh vypadá takto:

Před pohovorem. Obdržíte pozvánku e-mailem, obvykle v listopadu. Pro online kandidáty – odkaz na schůzku a technické instrukce (zkontrolujte kameru, mikrofon, internetové připojení). Pro osobní kandidáty – informace o college, datu, čase a ubytování (mnoho college nabízí bezplatné ubytování).

Začátek pohovoru. Tutor se představí, uklidní atmosféru, zeptá se na cestu nebo na to, jak se vám daří. To se nehodnotí – je to okamžik k nadechnutí. Trvá 1–2 minuty.

Hlavní fáze (15–25 minut). Tutor klade otázky související s vaším oborem. Může vám dát materiál k přečtení (text, rovnici, graf, fotografii), chvíli počkat a požádat o komentář. Může položit otázku přímo. Klíčové: tutor vás vede problémem, přidává nápovědy a prohlubující otázky. Není to monolog – je to dialog.

Závěr. Tutor se zeptá, zda máte otázky. Můžete se zeptat na něco souvisejícího s kurzem nebo college – to se nehodnotí, ale ukazuje zájem.

Délka trvání jednoho pohovoru: 20–30 minut. Většina kandidátů má 2–3 pohovory rozložené na 1–2 dny. Každý pohovor vede jiný tutor a týká se jiného aspektu vašeho předmětu.

Online vs. prezenčně. Pokud jste kandidátem z České republiky, váš pohovor bude s největší pravděpodobností online. Formát je identický – tutor může sdílet obrazovku s materiálem nebo vás požádat o psaní na virtuální tabuli (např. na Oxfordu někdy používají tabuli pro matematiku). Ujistěte se, že máte:

• Stabilní internetové připojení (nejlépe kabel, ne Wi-Fi)
• Tichou, dobře osvětlenou místnost
• Kameru na úrovni očí
• Papír a propisku po ruce (informujte tutora, že budete psát)
• Plán B pro případ technické poruchy (telefonní číslo na college)

Příklady otázek na přijímací pohovor – podle oboru

Toto je sekce, kterou hledáte – konkrétní příklady otázek, které padají u přijímacího pohovoru. Pamatujte: nejde o to, abyste znali odpovědi na tyto otázky předem. Jde o to, abyste pochopili jejich styl a cvičili přemýšlení nahlas u podobných problémů.

Matematika a přírodní vědy. Otázky jsou obvykle výpočtové nebo důkazové – dostanete problém, který jste neviděli, a musíte ho krok za krokem vyřešit před tutorem. Tutor vám dá nápovědy, pokud se zaseknete. Častá témata: algebraická manipulace, logika, dokazování, odhad velikosti (Fermiho problémy), aplikace geometrie.

Humanitní a společenské vědy. Dostanete úryvek textu (báseň, článek, úryvek historického pramene) k přečtení na místě – máte 5–10 minut na přečtení – a poté o něm diskutujete s tutorem. Otázky se týkají interpretace, argumentace, hodnocení důkazů. Na PPE a ekonomii často padají otázky typu „jak byste vyřešili tento společenský problém?“ – tutor testuje, zda dokážete vidět problém z mnoha stran.

Přírodní vědy a medicína. Spojení vědeckých znalostí s logickým uvažováním. Můžete dostat experimentální data a být požádáni o jejich interpretaci, nebo biologický/chemický problém k řešení z prvních principů. Na medicínu – etické otázky (např. „kdo by měl dostat transplantaci, pokud je jen jedna?“) a otázky ukazující vědecké myšlení.

Jak přemýšlet nahlas – klíčová dovednost

Thinking aloud – přemýšlení nahlas – je nejdůležitější dovedností u přijímacího pohovoru a zároveň tou, kterou čeští kandidáti nejčastěji netrénují. V českém vzdělávacím systému se učíme dávat hotové odpovědi. U přijímacího pohovoru na Oxbridge musíte ukázat cestu k odpovědi, i když (a zvláště když) ji ještě neznáte.

Co to znamená v praxi?

Představte si, že se tutor zeptá: „Kolik čerpacích stanic je ve Velké Británii?“. Nemusíte znát odpověď. Musíte nahlas říct:

„OK, zkusím to odhadnout. Populace Spojeného království je asi 67 milionů. Kolik aut na hlavu… možná 0,5? To je asi 33 milionů aut. Kolik aut obslouží jedna stanice denně… možná 200? Kolik dní v roce – 365. Jedno auto tankuje možná jednou za dva týdny, tedy 26krát ročně. Poptávka je 33 milionů krát 26… asi 860 milionů tankování ročně. Jedna stanice provede 200 tankování denně, tedy 73 000 ročně. Takže je potřeba asi 860 000 000 / 73 000… nějakých 12 000 stanic? Pravděpodobně nepřesné, ale řádově by to mělo sedět.”

To je přemýšlení nahlas. Tutorovi nezáleží na tom, zda je odpověď 8 000 nebo 12 000. Záleží mu na tom, jak jste k odhadu dospěli – jaké předpoklady jste přijali, zda je dokážete ověřit a zda reagujete na zpětnou vazbu (tutor může říct: „a co když je část aut elektrických?“).

Jak to trénovat?

1. Každý den po dobu 15 minut řešte problém nahlas – sami pro sebe nebo s někým, kdo vás poslouchá. Může to být matematická hádanka, filozofická otázka, Fermiho problém.
2. Nahrávejte se na telefon a poslouchejte si to. Všimnete si, kde mlčíte, kde říkáte „eee“ a kde ztrácíte nit.
3. Cvičte s druhou osobou, která hraje roli tutora – přerušuje, klade otázky, dává nápovědy. To je nejúčinnější metoda a přesně to, co nabízíme v rámci simulovaných pohovorů v College Council – naši mentoři, absolventi Oxfordu a Cambridge, simulují realistické podmínky pohovoru.
4. Nebojte se říkat „nevím“ – ale vždy přidejte „…ale zkusím to takto:“. Ticho je horší než chybná odpověď vyslovená nahlas.

Typy přijímacích pohovorů – řešení problémů, založené na textu, založené na experimentu

Přijímací pohovor na Oxbridge není jednotný. V závislosti na oboru a college se můžete setkat s jedním ze tří hlavních formátů – nebo s jejich kombinací.

Řešení problémů je nejčastější formát na přírodovědných a technických oborech. Otázka je záměrně navržena tak, abyste neznali odpověď hned – protože tutor chce vidět, jak ji konstruujete. Typický průběh: dostanete problém, pokusíte se k němu přistoupit intuitivně, tutor se zeptá „proč?“, změníte nebo prohloubíte přístup, tutor dá nápovědu, na které stavíte. Je to iterativní dialog, nikoli jednorázová odpověď.

Pohovor založený na textu dominuje na humanitních oborech. Tutor vám záměrně dá text, který jste předtím nemohli přečíst, aby vyrovnal šance – nezáleží na tom, kolik knih jste přečetli před pohovorem, ale jak analyzujete nový materiál. Klíč: začněte pozorováním (co vidíte v textu – forma, styl, jazyk, argumenty), poté interpretací (co to znamená), poté hodnocením (zda je to přesvědčivé a proč).

Pohovor založený na experimentu je častý na přírodních vědách a medicíně. Dostanete data, graf nebo popis experimentu – někdy něco, co vypadá jako úryvek vědeckého článku – a musíte vyvodit závěry. Tutor testuje, zda myslíte jako vědec: zda zvažujete kontrolní proměnné, zda vnímáte omezení, zda navrhujete alternativní vysvětlení.

Přijímací pohovor na amerických univerzitách – jak se liší od UK

Pokud se hlásíte současně na univerzity ve Velké Británii a USA – což děláme s mnoha našimi svěřenci v College Council – musíte vědět, že přijímací pohovor na Harvardu, Stanfordu nebo MIT se řídí zcela jinými pravidly než na Oxbridge. Více o podávání přihlášek na tyto univerzity si přečtete v našich průvodcích: jak se dostat na Harvard a jak se dostat na Stanford.

Pohovor na Oxbridge = intelektuální test. Otázky se týkají vašeho předmětu. Tutor chce vidět, jak akademicky myslíte. Mimoškolní aktivity se prakticky neobjevují.

Pohovor v USA = holistický rozhovor. Interviewer (obvykle absolvent univerzity, alumni) chce poznat vás jako osobu – vaše vášně, motivace, společenskou angažovanost, to, co děláte mimo školu. Otázky jsou osobní: „Povězte mi o sobě“, „Co vás baví?“, „Jaký byl nejtěžší okamžik ve vašem životě a co jste se z něj naučili?“. Není to akademický test – je to hodnocení souladu s kulturou univerzity (culture fit).

Klíčové rozdíly:

Na pohovor v USA si připravte svůj příběh – kdo jste, co je pro vás důležité, proč právě tato univerzita (a buďte konkrétní – ne „protože je dobrá“, ale „protože profesor X provádí výzkum Y, který mě fascinuje“). Připravte si 3–4 anekdoty ze života, které ilustrují vaše hodnoty a vlastnosti. A buďte sami sebou – americké univerzity si cení autenticity nade vše.

Na Oxbridge se připravte odborně – čtěte mimo program, řešte problémy, trénujte přemýšlení nahlas. Na Harvard se připravte na rozhovor o sobě. Ideální příprava kombinuje oba přístupy – a přesně to nabízíme v College Council, kde naši mentoři zahrnují absolventy jak Oxbridge, tak univerzit Ivy League.

Medicína, právo, veterinární lékařství – specifika přijímacího pohovoru a formát MMI

Pokud se hlásíte na medicínu, právo nebo veterinární lékařství, váš pohovor bude mít dodatečné prvky, které na jiných oborech nenajdete. Tyto obory vyžadují nejen akademické schopnosti, ale také měkké dovednosti – komunikaci, empatii, etické uvažování – které má pohovor ověřit.

Medicína na Oxbridge kombinuje standardní akademický pohovor (vědecké otázky) s etickými a situačními otázkami. Můžete slyšet:

• „Máte jednoho dárce ledvin a dva pacienty – 30letého s dvěma dětmi a 60letého, který je vynikající chirurg. Komu ledvinu přidělíte a proč?“
• „Povězte mi o vědeckém článku, který jste nedávno četli. Co na něm bylo zajímavé a co vyvolávalo pochybnosti?“
• „Pacient odmítá život zachraňující léčbu z náboženských důvodů. Co děláte?“

Klíčové je, že tutoři nehledají jednu „správnou“ odpověď. Hledají schopnost zvážit problém z mnoha stran, uznat etickou složitost a jasně komunikovat své uvažování.

MMI – Multiple Mini Interview je formát používaný mnoha lékařskými fakultami ve Velké Británii (ačkoli ne Oxfordem ani Cambridge, které si udržují tradiční formát). V MMI procházíte 6–10 krátkými stanovišti (každé po 5–8 minutách), na kterých čelíte různým scénářům: etická diskuse, hraní rolí (např. rozhovor s „pacientem“), analýza dat, praktický úkol, otázka na motivaci. MMI testuje širší spektrum kompetencí než tradiční pohovor.

Právo – pohovor na právo (jak Oxford Jurisprudence, tak Cambridge Law) se zaměřuje na právní uvažování. Nemusíte znát právo – tutor vám dá hypotetickou situaci a bude testovat, jak konstruujete argument. Klíčové: rozlišování práva od morálky, analýza protichůdných důvodů, jazyková přesnost.

Strategie přípravy – harmonogram 2–3 měsíce před pohovorem

Přijímací pohovor na Oxbridge se obvykle koná v první nebo druhé polovině prosince. Pozvánku (nebo informaci o jejím nedostatku) obdržíte v listopadu. To znamená, že od podání přihlášky UCAS (15. října) do pohovoru máte přibližně 6–8 týdnů. Jak je využít?

Týden 1–2: Vraťte se ke svému Osobnímu prohlášení. Každý tutor si přečetl vaše PS a může se zeptat na cokoli, co jste v něm napsali. Pokud jste zmínili knihu – přečtěte si ji znovu. Pokud jste napsali, že vás fascinuje teorie her – buďte připraveni odpovědět na otázku o vězňově dilematu nebo Nashově rovnováze. Nic nedělá horší dojem než kandidát, který nedokáže rozvinout to, co sám napsal.

Týden 3–4: Přemýšlení nahlas. Každý den 15–20 minut řešte problémy nahlas. Kde brát otázky? Stránka Oxfordu publikuje oficiální ukázkové otázky k pohovoru – to je skvělý výchozí bod. Cambridge má podobnou stránku s radami. Používejte také zdroje jako Prepclass.io pro cvičení jazykových zkoušek a Okiro.io pro akademickou databázi.

Týden 5–6: Simulované pohovory. To je naprosto klíčový prvek přípravy – a bohužel ten, který je nejčastěji opomíjen. Přemýšlení nahlas v prázdné místnosti je jedna věc. Dělat to pod tlakem, s živou osobou naproti, která reaguje, přerušuje a klade nečekané otázky – to je něco úplně jiného. Simulovaný pohovor vám umožní zažít stres z pohovoru v bezpečných podmínkách a vyvodit závěry před skutečným rozhovorem.

Kde získat simulovaný pohovor? Váš předmětový učitel může pomoci, ale ideálně – osoba, která zná formát Oxbridge z vlastní zkušenosti. V College Council jsou naši mentoři absolventi Oxfordu, Cambridge, Harvardu a Stanfordu, kteří vedou realistické simulované pohovory a poskytují podrobnou zpětnou vazbu. Zjistěte více o našich službách přípravy na britské univerzity: /cs/uslugi/przygotowanie-uk.

Týden 7–8: Broušení. Poslední kolo simulovaných pohovorů. Čtěte aktuální články ze svého oboru (tutoři rádi kladou otázky na aktuální témata – např. na medicínu: „co si myslíte o posledních výzkumech CRISPR?“; na ekonomii: „jaké důsledky bude mít politika X?“). Připravte si krátkou odpověď na otázku „proč tento obor?“, ale neučte se ji nazpaměť – ať zní přirozeně.

Simulované pohovory – proč jsou nezbytné

Na pohovor se lze připravovat samostatně. Ale je jedna věc, kterou nelze nahradit žádným množstvím samostatné práce – zkušenost sedět naproti někomu, kdo hraje roli vašeho budoucího tutora.

Proč jsou simulované pohovory tak důležité?

1. Stres je naživo jiný. Řešení problémů nahlas v místnosti je cvičení. Dělat to pod bedlivým dohledem druhé osoby, s časovým omezením a vědomím, že jste hodnoceni – to je úplně jiná úroveň tlaku. Simulovaný pohovor vám umožní si na to zvyknout.
2. Zpětná vazba, kterou si sami nedáte. Nevidíte, že mluvíte příliš tiše, vyhýbáte se očnímu kontaktu, příliš rychle se vzdáváte přístupu nebo nereagujete na nápovědy. Mentor to vidí.
3. Praxe v reagování na překvapení. Na skutečném pohovoru vám tutor položí otázku, kterou nečekáte. Simulovaný pohovor vám dá zkušenost s řešením překvapení – a buduje jistotu, že to zvládnete, i když nevíte.
4. Struktura odpovědi. Mentor vám pomůže vybudovat návyk: „pozorování → hypotéza → testování → závěr“. To je struktura, která funguje u každého pohovoru na Oxbridge.

Kolik simulovaných pohovorů potřebujete? Minimum 3–5. Ideální: 2 na začátku přípravy (k identifikaci slabých stránek) a 2–3 v posledních dvou týdnech (abyste šli na pohovor ve formě). Naši svěřenci v College Council obvykle absolvují 4–6 sezení simulovaných pohovorů s absolventy Oxfordu a Cambridge, z nichž každé trvá 45–60 minut a zahrnuje podrobné projednání.

Nejčastější chyby – a jak se jim vyhnout

Po provedení stovek simulovaných pohovorů s českými kandidáty vidíme opakující se vzorce. Zde jsou nejčastější chyby a jejich antidotum.

Chyba #1: Mlčení. V české vzdělávací kultuře mlčení znamená přemýšlení. U přijímacího pohovoru na Oxbridge mlčení znamená, že tutor nevidí váš myšlenkový proces – a to je jediné, co ho zajímá. Pokud potřebujete chvíli, řekněte: „Dejte mi vteřinu, chci si to promyslet…“ a pak mluvte.

Chyba #2: Naučené odpovědi. Tutoři vedou pohovory léta. Naučenou odpověď rozpoznají během vteřiny – a okamžitě změní otázku, aby vás vytlačili z komfortní zóny. Neučte se odpovědi. Učte se způsob myšlení.

Chyba #3: Ignorování nápověd. Když vám tutor dá nápovědu, není to známka toho, že odpovídáte špatně. Je to pozvání ke spolupráci – přesně tak, jak by vypadaly vaše tutoriály. Kandidáti, kteří staví na nápovědách tutora, si vedou mnohem lépe než ti, kteří je ignorují a pokračují po své vlastní cestě.

Chyba #4: Paralýza po chybě. Udělali jste chybu ve výpočtu? Řekli jste něco, co nedávalo smysl? To se stává. Klíčové je, co děláte potom – zda korigujete kurz, říkáte „to nefungovalo, protože…, zkusím to jinak“ a jdete dál. Odolnost vůči chybám je vlastnost, kterou si tutoři cení.

Chyba #5: Nedostatek zvídavosti. Pohovor není zkouška – je to rozhovor. Nejlepší kandidáti projevují autentický zájem o problém. Říkají: „To je zajímavá otázka, protože…“, „Přemýšlím, zda…“, „A co když bychom změnili jeden předpoklad?“. Tato zvídavost je nakažlivá – a to je přesně to, co tutoři hledají u budoucího studenta.

V den pohovoru – praktické rady

Co si obléct? Oxbridge nevyžaduje formální oblečení. Oblékněte se úhledně, ale pohodlně – tak, abyste se cítili sami sebou. Košile nebo elegantní svetr pro chlapce, halenka nebo svetr pro dívku. Oblek je zbytečný a může vypadat strnule. U online pohovoru – dbejte na úhledný vzhled od pasu nahoru a neutrální pozadí.

Jak se vypořádat se stresem? Nervozita je normální – každý ji má. Několik osvědčených strategií:

• Čtvercové dýchání (box breathing): 4 sekundy nádech, 4 sekundy zadržení, 4 sekundy výdech, 4 sekundy zadržení. Opakujte 5krát před pohovorem.
• Power posing: 2 minuty v postoji sebevědomí (stojíte rovně, ruce v bok) skutečně snižuje kortizol. Udělejte to v koupelně před pohovorem.
• Perspektiva: I když nedostanete nabídku, tato zkušenost je cenná. Pohovor na Oxbridge je zajímavý intelektuální dialog – zkuste ho takto pojmout.

Jídlo a spánek: Snězte vydatnou snídani (bílkoviny + komplexní sacharidy, ne jen cukr). Pijte vodu. Nepijte kávu, pokud ji obvykle nepijete – kofeinový třes je to poslední, co potřebujete. Jděte spát v obvyklou dobu – váš mozek potřebuje spánek, aby dobře fungoval.

Online pohovor – kontrolní seznam:

• Otestujte kameru a mikrofon den předem
• Internetové připojení: nejlépe ethernetový kabel, ne Wi-Fi
• Zavřete všechny nepotřebné aplikace (zejména ty s oznámeními)
• Informujte členy domácnosti, aby vás nerušili
• Mějte po ruce: papír, propisku, kalkulačku (pokud je povolena), sklenici vody
• Mějte telefonní číslo na college pro případ technické poruchy
• Přihlaste se 10 minut předem

College Council – váš partner v přípravě na pohovor

Příprava na přijímací pohovor na Oxbridge, Harvard nebo Stanford je proces, který nemusí probíhat osamoceně. V College Council již léta pomáháme českým maturantům projít touto fází – s úspěchem.

Co nabízíme?

• Simulované pohovory s absolventy špičkových univerzit. Naši mentoři jsou absolventi Oxfordu, Cambridge, Harvardu a Stanfordu, kteří si tímto procesem sami prošli a přesně vědí, co tutoři hledají. Každé sezení simulovaného pohovoru trvá 45–60 minut a zahrnuje realistickou simulaci rozhovoru a podrobné projednání se zpětnou vazbou k obsahu odpovědí, struktuře myšlení, neverbální komunikaci a strategii.
• Příprava na britské univerzity: Plná podpora od výběru oboru, přes Osobní prohlášení, přijímací zkoušky (MAT, PAT, TSA, ESAT, TMUA), až po přípravu na pohovor. Podrobnosti: /cs/uslugi/przygotowanie-uk.
• Příprava na americké univerzity: Aplikační strategie, eseje, koučink k pohovoru ve formátu alumni interview. Přečtěte si více o našem přístupu k přihláškám na univerzity v USA.
• Bezplatná úvodní konzultace: Nevíte, kde začít? Domluvte si bezplatný rozhovor s naším poradcem: /cs/contact. Posoudíme váš profil a navrhneme cestu přípravy přizpůsobenou vašim cílům.

Naši svěřenci se každoročně dostávají na Oxford, Cambridge, Imperial, UCL, LSE, a také na Harvard, Stanford, MIT a další univerzity Ivy League. Pohovor je fází, kde příprava dělá největší rozdíl – a je to fáze, ve které vám můžeme pomoci nejvíce.

Shrnutí – pohovor je šance, ne překážka

Přijímací pohovor na Oxbridge je fází, které se většina kandidátů obává – ale zároveň je to fáze, ve které příprava dělá největší rozdíl. Na rozdíl od školních známek (které nezměníte za týden) nebo přijímacích zkoušek (jejichž formát je pevný), je pohovor živý rozhovor, ve kterém se můžete odlišit způsobem myšlení, zvídavostí a schopností reagovat na nové výzvy.

Pamatujte:

• Pohovor není testem znalostí – je to simulace tutoriálu/supervize
• Přemýšlejte nahlas – ticho je jediný skutečně špatný signál
• Reagujte na nápovědy – je to pozvání ke spolupráci
• Chyby jsou normální – záleží na tom, co děláte potom
• Simulované pohovory jsou nejúčinnějším způsobem přípravy

Pokud plánujete podat přihlášku na Oxford, Cambridge nebo jiné špičkové univerzity ve Velké Británii, začněte s přípravou na pohovor již nyní – nečekejte na pozvánku v listopadu. Čím více času věnujete tréninku přemýšlení nahlas a simulovaným pohovorům, tím jistěji se budete cítit v prosinci.

Další kroky

1. Přečtěte si průvodce svou univerzitou – Oxford nebo Cambridge – a najděte sekci o pohovoru pro svůj obor
2. Najděte si ukázkové otázky – na oficiálních stránkách Oxfordu a Cambridge, a také na Prepclass.io a Okiro.io pro akademickou přípravu
3. Začněte cvičit přemýšlení nahlas – 15–20 minut denně, nahrávejte se a poslouchejte si to
4. Domluvte si simulovaný pohovor – s učitelem, mentorem nebo v College Council s absolventem Oxbridge
5. Nezapomeňte na UCAS a Osobní prohlášení – přečtěte si našeho průvodce UCAS a jak napsat Osobní prohlášení

Přečtěte si také

• Studium na Oxford University – kompletní průvodce pro Čechy 2026 – požadavky, náklady, obory, pohovor, stipendia
• Studium na Cambridge University – kompletní průvodce 2026 – přijímací řízení, systém supervizí, college, náklady
• Jak se přihlásit přes UCAS – průvodce krok za krokem – termíny, formulář, Osobní prohlášení, reference
• Studium na Imperial College London – průvodce – alternativa pro přírodní vědy a inženýrství v Londýně
• Jak se dostat na Harvard – kompletní průvodce – přihláška, eseje, pohovor a strategie pro české kandidáty

Poslední aktualizace: 9. února 2026. Informace o formátech pohovorů, termínech a požadavcích se mohou měnit – vždy ověřte na oficiálních stránkách University of Oxford a University of Cambridge.