Studijní obory na Harvard University – programy, žebříčky a perspektivy 2026

Říjnové ráno v Cambridge, Massachusetts. Listy na stromech podél řeky Charles se proměnily v explozi červené, zlaté a hnědé – ten typ podzimu, který jste viděli v amerických filmech, ale nevěřili jste, že skutečně existuje. Cihlovým obloukem vstupujete do Harvard Yard, nejstaršího nádvoří nejstarší americké univerzity, založené v roce 1636, pouhých šestnáct let poté, co Mayflower přistál v Plymouthu. Vedle sochy Johna Harvarda si skupina japonských turistů pořizuje fotografie. Studentka v mikině s nápisem “Veritas” vás míjí s hrnkem kávy a hromadou knih. Za chvíli začne přednáška v Sanders Theatre, sále, kde promluvili Winston Churchill a Martin Luther King Jr., ale dnes ji vede profesor ekonomie, který před třemi lety získal Nobelovu cenu. To je Harvard. Nejuznávanější akademická značka na světě a zároveň jedna z nejtěžších k dosažení.

Buďme upřímní hned od první věty: vaše šance dostat se na Harvard jako český maturant jsou extrémně nízké. V přijímacím cyklu 2024/2025 Harvard přijal 1 937 studentů z celkového počtu 56 937 přihlášek, míra přijetí činila 3,6%. Mezi přijatými tvoří drtivou většinu Američané a mezinárodní studenti představují pouhých 12,4% třídy. Česká republika nepatří mezi země, ze kterých Harvard masově rekrutuje. Pokud váš plán zahrnuje výhradně Harvard, potřebujete plán B, C a D. Ale pokud přesto chcete pochopit, jak funguje akademický systém na nejlepší univerzitě světa, co jsou to specializace (concentrations), proč liberal arts není “gymnázium”, a co vlastně způsobuje, že diplom z Harvardu otevírá dveře, které jiné vysoké školy ani nevidí, tento průvodce je pro vás.

V následujících sekcích vás provedu klíčovými studijními obory (concentrations) na Harvard College, od ekonomie přes informatiku po politologii, vysvětlím, jak funguje systém svobodných umění (liberal arts), jaké jsou reálné náklady a zda existuje šance na stipendium, ukážu kariérní perspektivy absolventů a porovnám Harvard s MIT a Stanfordem. Pokud plánujete přihlášku, nezapomeňte si přečíst také našeho podrobného průvodce přijímacím řízením a analýzu nákladů a stipendií.

Žebříčky a akademická reputace

Harvard je univerzita, jejíž pověst není třeba nikomu představovat, ale stojí za to se podívat, jak se tato pověst promítá do tvrdých dat. V žebříčku QS World University Rankings 2025 zaujímá Harvard 4. místo na světě (za MIT, Imperial a Oxfordem), zatímco v prestižním U.S. News & World Report Best National Universities 2025 se Harvard umisťuje na 1. místě v USA – tuto pozici si udržuje prakticky nepřetržitě po desetiletí. V žebříčku Times Higher Education (THE) 2025 zaujímá Harvard 4. globální pozici.

Ale celkové žebříčky jsou jen špičkou ledovce. To, co Harvard skutečně odlišuje, je dominance v žebříčcích jednotlivých disciplín. V QS by Subject 2025 je Harvard #1 na světě v: Life Sciences & Medicine, Social Sciences & Management, Arts & Humanities, a v Natural Sciences a Engineering se umisťuje v top 10. V žebříčku Academic Ranking of World Universities (ARWU/Shanghai), který mnozí akademici považují za nejobjektivnější: Harvard je nepřetržitě #1 na světě již více než dvacet let.

Harvard není univerzita, která je dobrá v několika věcech. Je to univerzita, která je nejlepší nebo blízko nejlepší v prakticky každé vědní oblasti. Ekonomie – #1 (s náskokem). Právo – #1. Medicína – #1. Biologie – #1. Historie – #1. Politologie – #1. Informatika, top 5. To je zásadní rozdíl ve srovnání s MIT (dominance v STEM, slabší humanitní vědy) nebo Stanfordem (vynikající v technologiích a byznysu, ale užší profil). Pokud vás zajímá srovnání těchto tří gigantů, máme samostatný článek na toto téma.

K tomu se přidává něco, co žebříčky neměří: síť absolventů (alumni network). Harvard vychoval 8 prezidentů USA, 188 miliardářů (více než kterákoli jiná univerzita), 162 nositelů Nobelovy ceny (mezi absolventy a pedagogy) a nespočet lídrů v každé oblasti, od politiky přes byznys po vědu a kulturu. Tato síť je reálným kariérním aktivem: absolventi Harvardu si navzájem pomáhají způsobem, který dalece přesahuje to, co nabízejí evropské univerzity.

Přijímací řízení: co musí vědět český maturant

Přihláška na Harvard probíhá přes platformu Common Application (commonapp.org), doplněnou o Harvard Supplement – dodatečné eseje a otázky specifické pro tuto univerzitu. Systém je radikálně odlišný od evropského: neexistují žádné žebříčky, maturitní prahy ani automatické kalkulátory GPA. Harvard uplatňuje holistic admissions – každá přihláška je přečtena minimálně dvěma přijímacími úředníky a rozhodnutí se opírá o celkový profil kandidáta.

Co chce Harvard vidět? Vynikající známky (GPA v top 5% školy), nejvyšší výsledky testů (medián SAT přijatých je 1520–1580, medián ACT je 34–36), doporučení učitelů (2 akademická + 1 od poradce), eseje (Common App essay + Harvard-specific supplements) a, co je klíčové – hloubku mimoškolních úspěchů. Harvard nehledá lidi, kteří dělají “trochu všeho”. Hledá lidi, kteří v jedné nebo dvou oblastech dosáhli něčeho skutečně výjimečného, na národní, mezinárodní nebo bezprecedentní úrovni.

Pro českého maturanta jsou klíčovými výzvami: česká maturita není všeobecně uznávána (potřebujete výsledky blízké 100% z rozšířených předmětů), školní systém neprodukuje standardní doporučení v americkém stylu (váš učitel musí napsat osobní, podrobný dopis v angličtině), a zkouška SAT vyžaduje cílenou přípravu, cvičte na okiro.io, které nabízí kompletní diagnostické testy s analýzou výsledků. TOEFL iBT s výsledkem minimálně 100 (realisticky 110+) je nezbytný, připravte se s prepclass.io.

Klíčová, brutální pravda: šance českého maturanta na Harvard jsou realisticky kolem 0,5–1%, i s perfektním profilem. To neznamená, že se to nevyplatí zkusit, ale znamená to, že musíte mít solidní seznam dalších univerzit. Podívejte se na našeho průvodce celou Ivy League, abyste poznali alternativy, a článek o tom, jak se dostat na Harvard pro podrobnou přijímací strategii.

Systém liberal arts: proč Harvard nemá “obory” v českém smyslu

To je pravděpodobně nejtěžší koncept k pochopení pro českého kandidáta. Na Harvardu “nejdeš studovat ekonomii” tak, jako na české univerzitě jdeš na konkrétní obor. Na Harvard College, pregraduální části Harvardu, všichni studenti začínají stejný program: Bachelor of Arts (A.B.) v rámci systému liberal arts and sciences (svobodná umění a vědy). Svůj obor (zvaný zde concentration) si nevybíráš až do konce prvního ročníku nebo začátku druhého.

Během prvního ročníku studuješ to, co tě zajímá, s povinností absolvovat kurzy z několika různých oblastí (General Education requirements). Musíš absolvovat po jednom kurzu ze čtyř kategorií: Aesthetics & Culture, Ethics & Civics, Histories Societies Individuals a Science & Technology in Society. To nutí budoucího informatika číst morální filozofii a budoucí historičku rozumět statistice. Zní to jako ztráta času? Absolventi Harvardu tvrdí, že je to nejcennější část vzdělání, protože učí myslet mimo rámec jedné disciplíny.

Po zvolení specializace (concentration) máš stále obrovskou flexibilitu. Můžeš kombinovat obory do joint concentrations (např. Mathematics and Economics), přidat secondary field (obdoba českého vedlejšího oboru) z úplně jiné oblasti, nebo si navrhnout Special Concentration – autorský program, který schválíš s profesorem. Systém vychází z předpokladu, že osmnáctiletý člověk by si neměl zavírat dveře k 90% lidského vědění jen proto, že si v květnu vybral “management”. Na Harvardu můžeš začít s biochemií, projít filozofií a skončit se specializací v informatice, a nikdo se na tebe nebude dívat divně. Naopak: taková interdisciplinarita je aktivně odměňována.

Jedna výhrada: systém liberal arts je typicky americký. Evropské univerzity – Oxford, Cambridge, ETH Zurich – nabízejí dřívější specializaci, hlubší ponoření do jedné disciplíny od prvního dne. Oba modely mají své výhody. Ale pokud si ve věku 18 let nejsi jistý, co přesně chceš v životě dělat, a upřímně, většina z nás není, systém liberal arts na Harvardu ti dává čas a prostor to objevit.

Obory (concentrations), co stojí za to studovat na Harvardu

Economics, vlajkový obor Harvardu

Ekonomie je nezměněně nejpopulárnější specializací (concentration) na Harvardu, každoročně si ji volí 12–15% ročníku. A není divu. Katedra ekonomie na Harvardu je #1 na světě v žebříčcích QS a šanghajském ARWU, s kádrem zahrnujícím nositele Nobelovy ceny (Claudia Goldin, 2023), bývalé šéfy Federálního rezervního systému a poradce prezidentů. Program začíná kultovním kurzem Ec 10 (Principles of Economics), který přednáší profesor N. Gregory Mankiw, autor nejpopulárnější učebnice makroekonomie na světě. Ec 10 není “úvod do ekonomie” z českého gymnázia, je to přednáška pro 600 studentů v Sanders Theatre, která během jednoho semestru poskytne základy mikro a makroekonomie.

Po Ec 10 vede cesta přes ekonometrii, teorii her, finance, rozvojovou ekonomii, behaviorální ekonomii a desítky specializovaných seminářů s 5–15 studenty. Mnoho z těchto seminářů vedou profesoři, jejichž práce změnily podobu světové hospodářské politiky: jako Raj Chetty (příjmové nerovnosti a sociální mobilita) nebo Lawrence Summers (bývalý ministr financí USA a rektor Harvardu). Unikátní oproti jiným univerzitám je, že Harvard Economics úzce spolupracuje s Harvard Business School a Harvard Kennedy School – jako pregraduální student můžete navštěvovat kurzy na obou těchto fakultách.

Absolventi ekonomie z Harvardu směřují hlavně do: consulting (McKinsey, BCG, Bain: Harvard je pro tyto firmy cílovou školou #1), finance (Goldman Sachs, JP Morgan, D.E. Shaw), tech (Amazon, Google, Meta) a postgraduálního studia (PhD ekonomie, MBA, JD). Medián nástupního platu absolventa ekonomie: přibližně $85 000 ročně.

Computer Science, od CS 50 do Silicon Valley

CS 50: Introduction to Computer Science to není jen kurz, je to kulturní fenomén. Vedený profesorem Davidem Malanem, CS 50 je nejčastěji voleným kurzem na Harvardu (přes 900 studentů) a jedním z nejpopulárnějších online kurzů na světě (miliony účastníků na edX). Přednáška se koná v Sanders Theatre, se speciálními efekty, hudbou a live codingem – to, co by v Česku byl suchý “úvod do programování”, je na Harvardu událostí.

Ale informatika na Harvardu je mnohem víc než CS 50. Harvard SEAS (School of Engineering and Applied Sciences) nabízí pokročilé kurzy z AI a machine learning, distribuovaných systémů, kryptografie, robotiky a computational biology. CS 121 (Introduction to Theoretical Computer Science) a CS 124 (Data Structures and Algorithms) jsou jedny z nejtěžších kurzů na kampusu, ale také jedny z nejlépe připravujících na technické pohovory v Big Tech.

Co odlišuje Harvard CS od MIT nebo Stanfordu? Interdisciplinarita. Mnoho studentů informatiky na Harvardu kombinuje informatiku s filozofií (ethics of AI), lingvistikou (NLP), biologií (bioinformatics) nebo ekonomií (computational economics). Harvard není “coding bootcamp”, je to místo, kde se učíte přemýšlet o technologii v sociálním, etickém a humanitním kontextu. Tento přístup je stále více ceněn v Silicon Valley, kde firmy už nehledají jen programátory, ale product thinkers rozumějící dopadu technologie na společnost.

Government, líheň politiků a lídrů

Government (politologie) je specializace s nejdelší tradicí prestiže na Harvardu. 8 prezidentů USA studovalo na Harvardu (John Adams, John Quincy Adams, Theodore Roosevelt, Franklin D. Roosevelt, John F. Kennedy, George W. Bush, Barack Obama a, diskutabilně: Rutherford B. Hayes), a Harvard Kennedy School of Government je nejlepší školou veřejné politiky na světě.

Pregraduální program politologie zahrnuje americkou politiku, komparativní politiku, mezinárodní vztahy, politickou teorii a metodologii. To, co ho činí výjimečným, je přístup: Harvard Institute of Politics (IOP) organizuje týdenní setkání s politiky, diplomaty a novináři z celého světa. Jako student můžete jít na oběd s bývalým premiérem Velké Británie, poslouchat čínského velvyslance a večer se zúčastnit debaty vedené korespondentem CNN. Tato úroveň kontaktu s politickými praktikanty neexistuje na žádné jiné univerzitě, ani na Sciences Po nebo LSE.

Biologie a pre-med, cesta na Harvard Medical School

Human Evolutionary Biology (HEB) a příbuzné biologické specializace (Molecular and Cellular Biology, Chemical and Physical Biology, Neuroscience) jsou cestou, kterou si volí studenti snící o medicíně. Harvard Medical School (HMS) je #1 mezi lékařskými fakultami v USA podle U.S. News a jednou z nejtěžších lékařských fakult na světě, kam se lze dostat. Pregraduální studenti, kteří absolvují požadované pre-med kurzy (biologie, chemie, organická chemie, fyzika, biochemie, statistika) a složí MCAT, mají vynikající šance na přijetí na špičkové lékařské fakulty, ačkoli HMS přijímá pouhých ~3,5% kandidátů.

Co odlišuje Harvard v biologii, je výzkumná infrastruktura: spolupráce s Broad Institute (genomika), Massachusetts General Hospital, Dana-Farber Cancer Institute a Wyss Institute for Biologically Inspired Engineering. Pregraduální studenti se mohou zapojit do výzkumu již od prvního ročníku – to není teorie z učebnice, je to reálná laboratorní práce na nejmodernějším vybavení na světě.

History a síla humanitních věd

Na evropských univerzitách bývá historie vnímána jako “obor bez perspektiv”. Na Harvardu je historie jednou z nejprestižnějších specializací (concentrations) a její absolventi směřují do práva, consulting, žurnalistiky, diplomacie a politiky. Systém tutoringu, malé skupiny 3–5 studentů s profesorem a požadovaná senior thesis (70–100stránková diplomová práce založená na originálním výzkumu) formují analytické, písemné a výzkumné dovednosti na úrovni, kterou nenabízí žádný jiný vzdělávací systém. Přístup do Widener Library (3,5 milionu svazků, druhá největší akademická knihovna v USA) a Harvard University Archives zajišťuje, že studenti historie pracují s primárními zdroji, o kterých studenti jiných univerzit mohou jen snít.

Náklady na studium a život v Cambridge, MA

Řekněme si to na rovinu: Harvard je na papíře absurdně drahý. Školné na akademický rok 2025/2026 činí $57 261, k tomu se přidává ubytování a strava (room & board) – $22 040, povinné poplatky – $4 807, a osobní náklady (knihy, doprava, běžné výdaje) – odhadem $4 500–6 000. Celkové Cost of Attendance (COA) je oficiálně $88 108 ročně. Za čtyři roky studia to dělá ~$352 000, tedy přes 7,9 milionu CZK při současném kurzu (1 USD ≈ 22,5 CZK, únor 2026).

Ale, a to je obrovské “ale” – Harvard uplatňuje jednu z nejštědřejších stipendijních politik v historii vysokého školství. 55% studentů pregraduálního studia dostává stipendium založené na finanční potřebě (need-based), a průměrné stipendium činí přes $76 000 ročně – pokrývající školné, ubytování a stravu téměř v plné výši. Rodiny s příjmem pod $85 000 ročně (cca 1.9 milionu CZK) neplatí nic – nulové školné, nulové poplatky za bydlení, nulové za jídlo. Rodiny s příjmem $85 000–$150 000 platí 0–10% svého příjmu. Harvard má nadační fond (endowment) v hodnotě $50,7 miliardy – největší na světě, a aktivně ho využívá k tomu, aby pro přijaté studenty finanční otázka nebyla překážkou.

Pro českého kandidáta to znamená: pokud vaše rodina vydělává pod 1.9 milionu CZK ročně (což platí pro drtivou většinu českých rodin), Harvard je potenciálně levnější než studium na mnoha evropských soukromých univerzitách. Problém je v tom, že se tam musíte nejprve dostat – a to je ta 3,6% bariéra, o které jsem psal výše. Harvard deklaruje politiku need-blind admissions pro mezinárodní studenty, což znamená, že vaše finanční situace neovlivňuje rozhodnutí o přijetí. Podrobnou analýzu nákladů a stipendií naleznete v našem dedikovaném článku o nákladech na Harvardu.

Cambridge, Massachusetts samo o sobě je drahé město, ale menší a více studentské než New York nebo San Francisco. Kampus Harvardu se nachází na Harvard Square, obklopen kavárnami, knihkupectvími a obchody. Studenti prvního ročníku bydlí v historických kolejích v Harvard Yard (povinné), a od druhého ročníku jsou přiděleni do jednoho z 12 residential Houses: mini-komunit s vlastními jídelnami, knihovnami, posilovnami a tradicemi. Systém Houses je jedním ze základů studentského života na Harvardu, vaši spolubydlící se stávají vaší rodinou na tři roky.

Stipendia, zda Čech může studovat na Harvardu zdarma?

Krátká odpověď: ano, teoreticky. Harvard uplatňuje politiku 100% need-met, což znamená, že pokud budete přijati, univerzita pokryje 100% vaší zdokumentované finanční potřeby. Neexistuje stipendium založené na zásluhách (za výsledky) – Harvard se domnívá, že každý přijatý student je z definice výjimečný (3,6% míra přijetí to zaručuje), takže stipendium je založeno výhradně na finanční situaci rodiny.

Proces je jednoduchý, ačkoli vyžaduje hodně papírování: vyplníte CSS Profile (College Scholarship Service) a Harvard Financial Aid Application. Na základě příjmů, majetku a rodinné situace Harvard vypočítá váš Expected Family Contribution (EFC) – zbytek pokryje univerzita. Pro typickou českou rodinu vydělávající 45 000–85 000 CZK měsíčně (což po přepočtu dává $24 000–$45 000 ročně) bude EFC blízké nule: což znamená plné stipendium pokrývající školné, ubytování, stravu, a dokonce letenky do České republiky a kapesné.

Zní to příliš krásně? Je tu jeden háček: musíte se tam nejprve dostat. A s mírou přijetí 3,6% a méně než 900 mezinárodními studenty v celém ročníku jsou šance statisticky mikroskopické. Neexistují zkratky: perfektní akademický profil, vynikající mimoškolní úspěchy, strhující eseje a doporučení jsou absolutním minimem. Podrobnou finanční strategii pro české kandidáty popisujeme v analýze nákladů a stipendií Harvardu.

Je třeba dodat, že Harvard nabízí také Summer Research Fellowships, PRISE (Program for Research in Science and Engineering) a BLISS (Budget for Living Independently during Summer Study) – granty pokrývající náklady na letní výzkum a stáže, díky nimž studenti na stipendiu nemusí v létě pracovat, ale mohou se vědecky rozvíjet. To je další úroveň podpory, která odlišuje Harvard od většiny univerzit na světě.

Studentský život v Harvard Yard

Harvard není kampus, je to městečko uvnitř města. S více než 450 studentskými organizacemi, tradicemi sahajícími do 17. století a infrastrukturou, kterou by mohla závidět nejedna evropská univerzita, je studentská zkušenost na Harvardu něco, co se těžko srovnává s čímkoli jiným na světě.

Prvoročníci bydlí v Harvard Yard – historickém nádvoří obklopeném cihlovými budovami z 18. a 19. století, v samém srdci kampusu. Jídlo v Annenberg Hall, monumentální jídelně inspirované Great Hall v Christ Church v Oxfordu (nebo, chcete-li, v Bradavicích), je rituál, který vám každý den připomíná, kde jste. Po prvním ročníku vás systém Residential Houses náhodně přidělí do jednoho z 12 domů: Adams, Cabot, Currier, Dunster, Eliot, Kirkland, Leverett, Lowell, Mather, Pforzheimer, Quincy nebo Winthrop. Každý House má svou jídelnu, knihovnu, hernu, posilovnu a vlastní tradice – House Formals, intramural sports, tutoriální skupiny. Váš House se stane vaší komunitou, směsicí studentů z různých specializací, zemí a prostředí, se kterými žijete, jíte a trávíte tři roky.

Studentské organizace zahrnují vše od The Harvard Crimson (nejstarších denních studentských novin v Americe) přes Harvard Debate Council po Hasty Pudding Theatricals (nejstarší divadelní skupinu v USA, založenou v roce 1795). Kultovní jsou Final Clubs – elitní, tajná sdružení s tradicí sahající do 19. století, k nimž patřili politici, miliardáři a prezidenti. Sport na Harvardu není doplněk, je to instituce: Harvard má 42 univerzitních týmů a každoroční zápas amerického fotbalu Harvard–Yale (“The Game”) je událost, která zastaví celý kampus.

Cambridge a Boston nabízejí to, co jako student potřebujete: Harvard Square je epicentrum s kavárnami, knihkupectvími a bary; MIT je doslova na druhé straně řeky (a můžete tam navštěvovat kurzy v rámci cross-registration); Boston má hudební scénu, restaurace s kuchyněmi z celého světa a nádraží South Station, odkud se za 4 hodiny dostanete do New Yorku. Zima v Bostonu je drsná, sníh, mráz, vítr od oceánu, ale z pohledu českého maturanta: není to nic, co byste neznali.

Kariérní perspektivy: proč Harvard otevírá každé dveře

Medián nástupního platu absolventa Harvardu je přibližně $85 000–$95 000 ročně, ale toto číslo je zavádějící, protože skrývá obrovský rozptyl mezi sektory. Absolventi ve financích a consulting začínají na $100 000–$120 000 (s bonusy dosahujícími $30 000–$50 000), v tech – $120 000–$160 000, zatímco osoby směřující do veřejného sektoru nebo akademie vydělávají $45 000–$60 000.

Ale peníze nejsou jediným měřítkem. To, co skutečně odlišuje absolventa Harvardu, jsou možnosti. S diplomem z Harvardu máte přístup k jakékoli kariérní cestě, od Wall Street přes Bílý dům po laboratoř v CERNu. Síť absolventů otevírá dveře, které by bez ní byly zavřené: jeden e-mail na Harvard Alumni Association a máte kontakt s lidmi na každé pozici v každém odvětví na světě. To je výhoda, která neplyne z dovedností (protože ty můžete získat na mnoha univerzitách), ale z příslušnosti k síti – a tato síť funguje po celý život.

Shrnutí, pro koho je Harvard?

Harvard University je univerzita, která nepotřebuje doporučení. Je nejlepší nebo jednou z nejlepších na světě v prakticky každé disciplíně, nabízí systém liberal arts, který poskytuje nevídanou flexibilitu, štědrá stipendia pokrývající 100% finančních potřeb, bezkonkurenční výzkumnou a knihovní infrastrukturu, síť absolventů otevírající dveře po celém světě a studentskou zkušenost, která vás formuje jako člověka stejně jako profesionála.

Ale Harvard není pro každého – ne proto, že “si to nezasloužíte”, ale proto, že statisticky 96,4% kandidátů se nedostane, a mnoho z nich je naprosto výjimečných. Pokud je vaším jediným cílem Harvard, přeformulujte ho. Přihlaste se na Harvard, ale přihlaste se také na jiné univerzity z Ivy League, na MIT a Stanford, na Cambridge a Oxford, na ETH Zurich a Imperial College. Sestavte si seznam 10–15 univerzit, na kterých byste byli šťastní: Harvard ať je na vrcholu, ale ať není jedinou položkou.

Další kroky

1. Přečtěte si našeho průvodce přijímacím řízením na Harvard: podrobná aplikační strategie krok za krokem
2. Složte SAT (cíl: 1550+): cvičte na okiro.io s kompletními diagnostickými testy a analýzou výsledků
3. Složte TOEFL iBT (cíl: 110+): připravte se s prepclass.io, které nabízí zkušební testy s AI zpětnou vazbou
4. Naplánujte eseje: Common App essay + Harvard Supplement. Začněte 6 měsíců před uzávěrkou
5. Zajistěte si doporučení: požádejte 2 učitele a výchovného poradce před letními prázdninami
6. Vyplňte CSS Profile: aby Harvard mohl vypočítat vaše stipendium. Podrobnosti v analýze nákladů
7. Připravte si plán B: zkontrolujte Ivy League, Oxford, Cambridge a další top univerzity. Podívejte se také na naše průvodce po dalších vynikajících univerzitách: ETH Zurich, LSE, Sciences Po Paříž a Imperial College London. Hodně štěstí, a pamatujte, že i když Harvard řekne “ne”, samotný proces přihlášky na této úrovni vás učiní silnějším kandidátem kdekoli jinde.