V říjnu 2024 se na kampusu University of Pennsylvania staly dvě věci současně. V Huntsman Hall studenti v oblecích za tři sta dolarů procvičovali behavioral questions před pohovory v Goldman Sachs – protože náborová sezóna na Wall Street začíná už ve třetím ročníku. A v kanceláři International Student Services fronta českých, indických a čínských studentů vyplňovala formuláře CPT a OPT a snažila se pochopit, zda po čtyřech letech studia a 320 000 dolarech vynaložených na školné budou moci vůbec zůstat ve Spojených státech.
Tyto dva obrazy – prestiž a nejistota – definují kariéru po Ivy League lépe než jakýkoli žebříček. Diplom z Harvardu, Yale nebo Princetonu otevírá dveře, o kterých absolventi většiny univerzit ani nevědí, že existují. Ale pro českého absolventa tyto dveře vedou přes vízový labyrint, ve kterém ti loterie H1B dává přesně 27,5% šanci na legální pobyt v USA po studiu. Buďme upřímní od první věty: kariéra po Ivy League je jedním z nejlepších lístků na světovém trhu práce – ale pro Čecha je cesta k němu extrémně obtížná a záruky setrvání v Americe žádné nejsou.
V tomto průvodci ti ukážu reálné kariérní cesty po Ivy League – od strategického consultingu (McKinsey, BCG, Bain) přes investiční bankovnictví (Goldman Sachs, JPMorgan) až po FAANG a startupy. Povím ti o on-campus interviews, výdělcích (85 000–120 000 $ na začátek – ne 500 000 $, jak tvrdí některé články), vízovém systému H1B a – co je klíčové – porovnám tyto perspektivy s kariérou po špičkových evropských univerzitách, které jsou pro české studenty mnohem dostupnější. Protože pravda je taková: LSE, Cambridge nebo ETH Zurich nabízejí srovnatelnou kariéru – bez vízové loterie.
Kariéra po Ivy League – klíčová data 2025/2026
Zdroj: NACE First Destination Survey 2024, USCIS H1B Lottery Data FY2025, QS Rankings 2025
Co je Ivy League – a proč ji trh práce vnímá jinak?
Než se dostaneme ke kariérním cestám, je důležité pochopit jednu klíčovou věc: Ivy League není žebříček kvality vzdělání – je to značka, která funguje jako signál na trhu práce. Ivy League je sportovní liga osmi soukromých univerzit na severovýchodě USA: Harvard, Yale, Princeton, Columbia, Penn (University of Pennsylvania), Brown, Dartmouth a Cornell. Tyto univerzity spojuje historie, peníze (endowmenty v řádu 30–50 miliard dolarů v případě Harvardu) a extrémně nízká míra přijetí (acceptance rate).
Trh práce vnímá Ivy League jako „target schools” – univerzity, kam firmy přijíždějí osobně rekrutovat. McKinsey neumisťuje inzeráty na kariérní stránky a nečeká na přihlášky. McKinsey posílá partnery na kampus Princetonu, organizuje večeři pro vybrané studenty a vede pohovory v budově fakulty. Goldman Sachs rezervuje místnosti na Yale, aby provedl on-campus interviews (OCI) – a nabízí pozice dříve, než student podá žádost přes standardní kariérní stránky. Tento systém – OCI – je skutečnou výhodou Ivy League oproti jiným univerzitám. Nejde o to, že vzdělání na Harvardu je objektivně lepší než na University of Michigan. Jde o to, že firmy samotné přicházejí za tebou.
Ale je tu i druhá stránka. Systém OCI funguje obousměrně: firmy přijíždějí na target schools, protože vědí, že studenti prošli brutálním výběrem (3–5% acceptance rate), takže riziko zaměstnání slabého kandidáta je nízké. Je to předvýběrový filtr – a to je hlavní hodnota diplomu z Ivy League na trhu práce. Je to spravedlivé? Ne. Funguje to? Naprosto ano.
Hlavní kariérní cesty po Ivy League
Kariéra po Ivy League se dělí do několika jasných cest, které dominují v prvním průzkumu o uplatnění absolventů (first destination survey) prakticky každé z osmi univerzit. Podle dat Harvard Office of Career Services z ročníku 2024 tři sektory pohlcují více než 60 % absolventů: consulting (18 %), finance (18 %) a technologie (15 %). Zbytek se rozděluje mezi postgraduální studium/lékařskou fakultu (grad school/med school) (~15 %), neziskové organizace a vládu (~10 %), vzdělávání (~6 %) a startupy (~5 %). Na Princetonu a Yale jsou proporce podobné, s poněkud větším podílem graduate school.
Buďme upřímní: tato koncentrace ve třech odvětvích nepramení z vášně. Pramení z náborového systému. Consulting a investiční bankovnictví mají nejrozvinutější náborový proces na kampusu (on-campus recruiting pipeline) – začínají letními stážemi po druhém ročníku (sophomore summer), stáže se ve třetím ročníku přeměňují na pracovní nabídky a student vstupuje na trh práce ve čtvrtém ročníku s podepsanou smlouvou. Pro studenta, který ročně utratil 80 000 $ za vzdělání, je jistota zaměstnání s platem 100K+ $ silným magnetem – i když nikdy nesnil o slajdech v PowerPointu ve dvě ráno.
Kam směřují absolventi Ivy League?
Harvard Class of 2024 – First Destination Survey (% absolventů)
Zdroj: Harvard Office of Career Services, Class of 2024 First Destination Report
Consulting strategický – MBB a „Big Four”
Strategický consulting (McKinsey, BCG, Bain – tzv. MBB) je pravděpodobně nejprestižnější kariérní cesta po Ivy League a zároveň nejlépe organizovaná z hlediska náboru. Proces vypadá takto: na začátku třetího ročníku firmy organizují „coffee chats”, prezentace a case workshops na kampusu. Poté začínají formální přihlášky – CV, motivační dopis (cover letter), online testy (McKinsey Solve, BCG Casey). Studenti, kteří projdou předvýběrem, jsou zváni na dvě až tři kola case interviews – pohovorů, ve kterých řešíš fiktivní obchodní problémy naživo. Nabídky přicházejí v říjnu-listopadu, rok před ukončením studia.
Výdělky v MBB na pozici Associate/Business Analyst (entry-level po bakalářském studiu) činí v roce 2025 112 000–120 000 $ základního platu (base salary) plus signing bonus 5 000–10 000 $ a performance bonus až 20 000 $. Celková kompenzace za první rok (first-year compensation) je 120 000–150 000 $. To jsou reálná čísla – ne 192 000 $, jak někdy uvádějí nespolehlivé zdroje, které zaměňují úroveň po MBA s entry-level. Consulting po MBA (které následuje o 2–3 roky později) je skutečně 190K+ $, ale to už je jiný příběh.
Práce v MBB znamená 60–80 hodin týdně, neustálé cestování a projekty trvající 3–6 měsíců. Typická cesta je 2–3 roky jako Business Analyst, poté MBA (firmy často hradí školné – 80K+ $/rok na Harvard Business School), návrat jako Associate/Engagement Manager a případná cesta k partnerovi. Mnoho konzultantů odchází po 2–3 letech do korporací, private equity nebo startupů – tzv. „exit opportunities”, které jsou jedním z hlavních důvodů, proč lidé do consultingu vůbec jdou.
Pro českého studenta na Ivy League je cesta do MBB reálná – tyto firmy nediskriminují na základě občanství při náboru. Problém začíná po nabídce: McKinsey, BCG a Bain sponzorují víza H1B, ale musíš projít loterií (o tom více v další části článku). Alternativa? MBB mají kanceláře po celém světě – Varšava, Londýn, Curych, Singapur. Přestup do evropské kanceláře je možný, i když není zaručen.
Investiční bankovnictví – Wall Street
Investiční bankovnictví je druhá vlajková kariérní cesta po Ivy League, dominovaná tzv. „bulge bracket” bankami: Goldman Sachs, JPMorgan, Morgan Stanley, Bank of America, Citigroup. Nábor je ještě organizovanější než v consultingu – začíná letními stážemi (summer analyst programs) po druhém ročníku, které se v 80–90 % případů přeměňují na plnoúvazkové nabídky.
Výdělky na pozici Investment Banking Analyst (entry-level po bakalářském studiu) v roce 2025 činí 110 000 $ základního platu (base salary) plus bonus 30 000–50 000 $ (závisí na skupině a bance). Celková kompenzace za první rok (first-year all-in compensation) je 140 000–170 000 $. Goldman Sachs a JPMorgan platí na horní hranici tohoto rozsahu. Je to více než v consultingu, ale kompenzace za to je brutální: 80–100 hodin týdně je norma a v obdobích špičkových obchodů (tzv. „live deals”) analytici pracují doslova non-stop.
Typická cesta v IB: 2 roky jako Analyst, poté buď povýšení na Associate (zřídka bez MBA), nebo odchod – do private equity, hedge fondů, venture capital nebo korporací. PE a hedge fondy jsou „exit opps” s nejvyšší prestiží a výdělky ve finančním odvětví, ale konkurence je ještě brutálnější než při vstupu do IB.
Penn (Wharton) je absolutním lídrem v umisťování absolventů na Wall Street – Wharton School je nejlepší bakalářská obchodní škola v USA a pravidelně posílá 30–40 % třídy do financí. Columbia, se svou lokalizací v New Yorku, je číslo dvě. Harvard a Yale se umisťují dále, ale stále jsou solidními target schools pro bulge bracket. Pokud tě zajímají finance, přečti si náš průvodce o Yale – Yale má silný program Economics, i když nenabízí bakalářský obchodní titul.
Technologie – FAANG a startupy
Technologický sektor je třetí velkou cestou, i když nábor zde vypadá zcela jinak než v consultingu nebo financích. Firmy FAANG (Meta/Facebook, Amazon, Apple, Netflix, Google/Alphabet) rekrutují z Ivy League, ale v technologiích se počítá především schopnost kódování – ne prestiž diplomu. Absolvent Princetonu s CS (Computer Science) má výhodu v aplikačním procesu (jeho CV projde screeningem), ale na technickém pohovoru musí vyřešit stejné algoritmické problémy jako absolvent Georgia Tech nebo University of Illinois.
Výdělky ve FAANG na pozici Software Engineer L3/E3 (entry-level) v roce 2025 činí 110 000–130 000 $ základního platu (base salary) plus RSU (restricted stock units) v hodnotě 40 000–80 000 $ ročně plus signing bonus 10 000–30 000 $. Celková kompenzace za první rok (first-year total compensation) je 160 000–220 000 $. To jsou nejvyšší počáteční balíčky ze všech tří hlavních cest – ale je třeba zdůraznit, že se týkají především inženýrských rolí v drahých lokalitách (San Francisco, New York, Seattle), kde nájem jednopokojového bytu stojí 3 000–4 000 $ měsíčně.
Startupy jsou samostatná kategorie. Počáteční výdělky jsou nižší (85 000–110 000 $ základního platu), ale přidává se equity (podíly ve firmě), které v případě úspěšného startupu mohou mít hodnotu milionů – nebo nulu. Startupový ekosystém kolem Ivy League je silný: Harvard Innovation Labs, Princeton Entrepreneurship Council, Penn Venture Lab generují stovky startupů ročně. Ale statistiky jsou nemilosrdné: 90 % startupů zkrachuje do 5 let. Je to cesta pro lidi s vysokou tolerancí rizika a nejlépe s finančním polštářem.
Počáteční výdělky po Ivy League – srovnání odvětví (2025)
Entry-level bakalářské studium, celková kompenzace za první rok v USD
| Odvětví / Firma | Základní plat | Bonus / RSU | Celková kompenzace (rok 1) | Hodiny/týden |
|---|---|---|---|---|
| MBB Consulting | $112 000–$120 000 | $10 000–$30 000 | $120 000–$150 000 | 60–80h |
| Bulge Bracket IB | $110 000 | $30 000–$60 000 | $140 000–$170 000 | 80–100h |
| FAANG (Software Eng.) | $110 000–$130 000 | $50 000–$90 000 RSU | $160 000–$220 000 | 40–55h |
| Big 4 Consulting | $85 000–$95 000 | $5 000–$10 000 | $90 000–$105 000 | 50–65h |
| Non-profit / Think tank | $50 000–$70 000 | Minimální | $50 000–$75 000 | 40–50h |
| Startup (early stage) | $85 000–$110 000 | Equity (nejistá hodnota) | $85 000–$110 000 + equity | 50–70h |
Zdroj: Wall Street Oasis Compensation Reports 2025, Levels.fyi, NACE Salary Survey 2024. Týká se lokalit NYC/SF – v menších městech 10–20% méně.
Postgraduální studium – další vzdělávání jako investice
Asi 15–20 % absolventů Ivy League nevstupuje hned na trh práce, ale pokračuje ve vzdělávání – na magisterském, doktorském, právnickém (JD) nebo lékařském (MD) studiu. Je to cesta obzvláště populární na Princetonu a Yale, kde je akademická tradice silnější než na více „profesionálním” Pennu.
Law school (JD) znamená 3 roky studia za 60 000–70 000 $ ročně, po kterých absolventi špičkových programů (Harvard Law, Yale Law, Stanford Law) vstupují do korporátních advokátních kanceláří (BigLaw) s výdělky 215 000 $ základního platu (base) + 20 000 $ bonusu – tzv. „Cravath scale”. Ale je tu háček: law school je investice v řádu 200 000–250 000 $, a cesta k partnerovi v BigLaw trvá 8–10 let a většinu po cestě eliminuje.
Medical school (MD) znamená 4 roky + 3–7 let rezidentury, po kterých lékaři vydělávají 250 000–400 000 $ ročně – ale začínají skutečně vydělávat až kolem 30. roku života, se studentským dluhem 200 000 $+. Pro českého studenta další komplikace: lékařská cesta v USA je téměř nemožná bez občanství nebo green card, protože rezidentury silně preferují americké občany.
PhD znamená 5–7 let financovaných univerzitou (stipend 35 000–45 000 $/rok + tuition waiver), po kterých se můžeš stát profesorem (tenure-track position – extrémně konkurenční), jít do průmyslu (data science, biotech, consulting) nebo do think tanků. PhD z Ivy League na akademickém trhu dává reálnou výhodu – ale akademie je sektor se systematickým přebytkem kandidátů.
MBA po 2–3 letech profesní zkušenosti je nejoblíbenější cesta dalšího vzdělávání. Absolventi Ivy League se zkušenostmi v MBB nebo IB se pravidelně dostávají na Harvard Business School, Stanford GSB nebo Wharton. MBA je restart kariéry: nová síť kontaktů, nové možnosti a skok ve mzdě na 190 000 $+ v consultingu po MBA nebo 200K+ $ v private equity.
On-Campus Interviews (OCI) – jak skutečně funguje nábor
Systém OCI je srdcem náborové mašinérie Ivy League a hlavním důvodem, proč se diplom z těchto univerzit promítá do konkrétních pracovních nabídek. Nejde o abstraktní „reputaci” – jde o fyzickou přítomnost náborářů na kampusu.
Typický cyklus OCI vypadá takto: v září třetího ročníku firmy organizují „information sessions” – prezentace, na kterých vyprávějí o své kultuře, projektech a náborovém procesu. Po sezení následuje „networking” u kávy, kde studenti hovoří s náboráři (a dělají dojem). V říjnu se otevírají formální přihlášky – přes univerzitní portál. V listopadu-lednu firmy provádějí pohovory na kampusu – doslova v místnostech poskytnutých kariérními službami. Nabídky přicházejí ještě před Vánocemi.
Klíčová výhoda: na kampusu Harvardu nebo Pennu rekrutuje současně 200–300 firem – od McKinsey po malý fintech z Brooklynu. Student má přístup k veletrhu pracovních příležitostí (career fair) s tisícem pozic, síti absolventů (alumni network) s lidmi v každém odvětví a kariérním poradcům (career advisors), kteří pomáhají připravit CV, motivační dopisy (cover letters) a procvičovat case interviews. Na univerzitě mimo target school musíš udělat vše sám – posílat cold emails, hledat networkingové kontakty na LinkedIn, podávat přihlášky přes webové stránky a konkurovat tisícům kandidátů bez jakéhokoli předvýběru.
Pro českého studenta je OCI požehnáním i prokletím zároveň. Požehnáním, protože ti dává rovný přístup k firmám – nikdo se na pohovoru neptá, odkud jsi (diverzita je v těchto firmách hodnotou). Prokletím, protože firmy sponzorující víza H1B tvoří menšinu – a i když dostaneš nabídku, musíš projít vízovou loterií.
Nábor na Ivy League – OCI timeline
Typický harmonogram pro consulting a investiční bankovnictví
Zdroj: Wall Street Oasis Recruiting Timeline 2025, Harvard OCS, Penn Career Services
Vízum H1B – největší výzva pro českého absolventa
A tady se dostáváme k jádru problému, o kterém většina článků o „kariéře po Ivy League” mlčí: vízový systém USA je brutální pro mezinárodní absolventy, bez ohledu na prestiž univerzity. Jako český občan, který dokončuje Ivy League, máš přesně stejné vízové problémy jako absolvent jakékoli jiné americké univerzity.
Takto to funguje:
- OPT (Optional Practical Training) – po ukončení studia dostaneš 12 měsíců legální práce v USA. Pokud je tvůj diplom z oboru STEM (např. Computer Science, Engineering, Mathematics, Economics na některých univerzitách), dostaneš dalších 24 měsíců – celkem 36 měsíců STEM OPT. To je tvé okno pro nalezení práce a podání žádosti o vízum H1B.
- H1B lottery – zaměstnavatel za tebe podá žádost o vízum H1B. Ve fiskálním roce 2025 bylo podáno více než 470 000 žádostí na 85 000 míst (včetně 20 000 pro osoby s pokročilými tituly z amerických univerzit). Šance na vylosování je přibližně 27,5% při jednorázovém podání. Pokud nebudeš vylosován, máš problém – buď najdeš zaměstnavatele ochotného podat žádost znovu v následujícím roce (v rámci OPT period), nebo musíš opustit USA.
- Green card – trvalý pobyt. Pro české občany je fronta relativně krátká (1–3 roky po sponzorování zaměstnavatelem), ale celý proces od podání žádosti PERM po zelenou kartu trvá 2–4 roky. Pro občany Indie a Číny – fronta trvá desetiletí.
Buďme upřímní: i když se dostaneš na Harvard (míra přijetí 3,6 %), dokončíš ho s vyznamenáním, získáš nabídku v Goldman Sachs a projdeš loterií H1B – celý tento proces trvá 6–8 let od okamžiku podání přihlášky na studia do stabilního imigračního statusu. Po většinu této doby závisí tvá legalita pobytu v USA na rozhodnutí zaměstnavatele, štěstí v loterii a imigrační politice, která se mění s každou administrací.
To by tě nemělo od Ivy League odrazovat – ale mělo by tě to přimět k realistické kalkulaci. Pokud je tvým hlavním cílem mezinárodní kariéra, a ne nutně život v USA, evropské univerzity nabízejí srovnatelné perspektivy bez vízového rizika.
Síť absolventů – neviditelná síť kontaktů
Síť absolventů Ivy League je pravděpodobně nejpodceňovanějším aspektem těchto univerzit – a zároveň jedním z nejcennějších. Když napíšeš na LinkedIn „Hi, I’m a Harvard alum interested in your work at [firma]”, míra odpovědí (response rate) je několikanásobně vyšší než z jakékoli jiné univerzity. To není mýtus – je to mechanismus, který skutečně funguje.
Každá univerzita Ivy League má formální síť absolventů (alumni network) s kluby v největších městech světa (Harvard Club of New York, Princeton Club of London, Yale Club of Beijing). Tyto kluby organizují pravidelná setkání, mentoring sessions a job boards dostupné výhradně pro absolventy. Harvard Alumni Association čítá přes 400 000 žijících absolventů – včetně bývalých prezidentů, CEO Fortune 500 a partnerů v každé velké právnické a consultingové firmě na světě.
Pro českého absolventa funguje síť absolventů (alumni network) obzvláště dobře v Evropě. Harvard Club of the Czech Republic, Princeton European Network a podobné organizace spojují absolventy v Praze, Londýně a Curychu. Pokud se po ukončení Ivy League vrátíš do České republiky nebo se přestěhuješ do jiného evropského města, diplom z Ivy League ti bude otevírat dveře – a to není nadsázka. V českém světě byznysu a akademie osoba s diplomem z Harvardu nebo Princetonu automaticky vzbuzuje zájem.
Ale – znovu buďme upřímní – síť absolventů (alumni network) funguje nejsilněji v USA a v anglicky mluvícím světě. V evropském kontextu je síť absolventů Oxfordu nebo Cambridge stejně mocná (pokud ne mocnější), a ve Švýcarsku ETH Zurich dominuje technologickému trhu. Síť absolventů Ivy League je globální, ale není jedinou hrou ve městě.
Ivy League vs špičkové evropské univerzity – srovnání kariéry
Perspektivy zaměstnání pro českého absolventa
| Aspekt | Ivy League (USA) | Oxbridge (UK) | ETH / EPFL (Švýcarsko) | LSE / Imperial (UK) |
|---|---|---|---|---|
| Výdělky na začátek | $85 000–$120 000 | £30 000–£55 000 | CHF 80 000–110 000 | £32 000–£60 000 |
| MBB recruiting | Target school (OCI) | Target school (OCI) | Target school (DE/CH) | Target school (LDN) |
| IB recruiting | Bulge bracket (NYC) | Bulge bracket (LDN) | Omezený | Bulge bracket (LDN) |
| FAANG / Tech | Silný (Silicon Valley) | Silný (London Tech) | Velmi silný (Google CH) | Silný (London Tech) |
| Právo na práci | OPT 1–3 roky → loterie H1B | Graduate Visa 2 roky | 6 měs. job-seeking permit | Graduate Visa 2 roky |
| Vízové riziko | Vysoké (loterie 27,5%) | Mírné (sponzorování) | Nízké (EU/EFTA) | Mírné (sponzorování) |
| Školné (4 roky/3 roky) | $240 000–$320 000 | £75 000–$110 000 | CHF 4 500 (celkem!) | £75 000–$110 000 |
| Dostupnost (míra přijetí) | 3–8% | 10–20% | 27% (ETH) | 8–15% |
Zdroj: NACE 2024, HESA Graduate Outcomes UK 2024, ETH Zurich Annual Report 2024, Levels.fyi. Výdělky v lokální měně brutto.
Evropské alternativy – srovnatelná kariéra, menší riziko
Buďme upřímní o něčem, o čem česká média zřídka píší: kariérní perspektivy po špičkových evropských univerzitách jsou v mnoha odvětvích srovnatelné s Ivy League – při výrazně nižších nákladech, vyšší dostupnosti a bez vízového rizika.
LSE (London School of Economics) je target school pro McKinsey London, Goldman Sachs London a celé City. Absolventi LSE Economics vydělávají na začátek 35 000–55 000 £ v consultingu a bankovnictví – a po Graduate Visa (2 roky legální práce bez sponzorování) se mohou ucházet o Skilled Worker Visa. Cesta k PR (Indefinite Leave to Remain) je předvídatelná a závisí na tvém platu a letech práce – ne na loterii.
Oxford a Cambridge jsou target schools pro MBB, Goldman Sachs, Google a každou prestižní firmu v Londýně a Evropě. PPE (Philosophy, Politics, Economics) na Oxfordu je program, který produkuje premiéry, nejen konzultanty. Síť absolventů Oxbridge v Evropě je silnější než Ivy League – protože absolventi Ivy League se shlukují v USA, zatímco Oxbridge v Evropě a globálně.
ETH Zurich – pokud se zajímáš o technologie a inženýrství, ETH je srovnatelné s MIT za zlomek ceny. Školné na ETH je 730 CHF za semestr (přibližně 4 000 CZK). Google Zurich, CERN, ABB, Novartis – absolventi ETH jsou v těchto firmách všude. Míra přijetí (acceptance rate) 27 % je jiná liga dostupnosti než 3,6 % Harvardu. Přečti si náš průvodce studiem ve Švýcarsku.
Imperial College London – pro inženýry a vědce je to univerzita na úrovni Ivy League se silným náborem do City (finance) a London Tech City. Warwick – o něco méně známá, ale WBS (Warwick Business School) je target school pro MBB v UK. Copenhagen Business School – bezplatné školné pro EU, Triple Crown, McKinsey Copenhagen.
Klíčová kalkulace: 4 roky na Ivy League stojí 240 000–320 000 $ (bez stipendia). 3 roky na LSE jsou 75 000 £. 3 roky na ETH jsou 4 500 CHF. Rozdíl ve výdělcích po 5 letech kariéry mezi absolventem Ivy League a absolventem Oxbridge nebo ETH je minimální – a vízové riziko je nesrovnatelně menší. Pokud jsi český maturant s ambicemi a omezeným rozpočtem, evropské univerzity jsou často lepší volbou z hlediska ROI (return on investment).
Realita pro českého kandidáta – upřímná kalkulace
Čas na brutální upřímnost. Českých studentů na Ivy League je extrémně málo. V každém ročníku na Harvardu je 1–3 Češi (z třídy čítající 1 700 osob). Na Yale, Princeton, Columbia – podobně. Celkem na všech osmi univerzitách Ivy League studuje v daném okamžiku možná 30–50 českých bakalářských studentů. Je to výsledek extrémně nízké míry přijetí (acceptance rate), nutnosti složit SAT (připrav se na okiro.io), TOEFL (trénuj s prepclass.io), psaní aplikačních esejů a – buďme upřímní – mít profil, který vyniká na pozadí desítek tisíc uchazečů z celého světa.
Aplikační proces vyžaduje:
- SAT/ACT – výsledek 1500+/34+ (top 2% globally) – příprava na okiro.io
- TOEFL iBT 100+ nebo IELTS 7.5+ – příprava na prepclass.io
- 4–8 aplikačních esejů – včetně Common App personal essay a doplňků pro každou univerzitu
- Vynikající známky – rozšířená maturita s výsledky 90%+ je minimum, ne záruka
- Extracurriculars – nejde o seznam aktivit, ale o „spike” – oblast, ve které jsi výjimečný
- Doporučující dopisy – od učitelů, kteří tě dobře znají a umí psát anglicky
- Financial aid application (CSS Profile) – pokud si nemůžeš dovolit 80 000 $/rok
Pokud po přečtení tohoto článku stále chceš podat přihlášku na Ivy League – fantastické. Přečti si náš podrobný průvodce náborem na Harvard a článek o přepočtu české maturity. Ale zvaž také souběžné podání přihlášek na špičkové evropské univerzity jako reálný plán B – a možná i plán A.
Investice do studia – Ivy League vs Evropa
Celkové náklady na studium + životní náklady v přepočtu na CZK (kurz z února 2026)
Zdroj: Harvard Financial Aid Office 2025, LSE Fee Schedule 2025/26, ETH Zurich Student Services 2025. Bez stipendií. Kurz: 1 USD = 22,8 CZK, 1 GBP = 28,7 CZK, 1 CHF = 25,7 CZK (NBP, leden 2026).
Stipendia na Ivy League – šance, nebo iluze?
Nechci malovat pouze černý obraz, protože stipendia na Ivy League jsou reálnou šancí – zvláště na univerzitách s politikou „need-blind admissions” pro mezinárodní studenty. V roce 2025 Harvard, Yale, Princeton, MIT a Amherst deklarují need-blind admissions pro všechny kandidáty, včetně zahraničních. To znamená (teoreticky), že tvá finanční situace neovlivňuje rozhodnutí o přijetí a univerzita se zavazuje pokrýt 100 % prokázané finanční potřeby.
V praxi: pokud tvá rodina vydělává méně než 75 000 $
